Na gymplu kdysi spolužačka rozeslala pro pobavení tuhle hitovku lama-teamu (netuším, kdo to je, netuším, kdo jsou kaprňáci) http://lama-tym.unas.cz/. Vždycky si na ni vzpomenu, když je v mém okolí něčeho hodně. Teď je kolem mě hodně miminek. Úplné hemžení malých růžových věcí. A jen houšť, myslím, že miminek není nikdy dost. Bylo by pěkné, kdyby to naše generace zas pořádně natřela statistikám a vytřela zrak pesimistům. A tyhle naděje neplynou jen z toho, že bych znala pouze samé katoličky, kdepak. Moje kamarádky z fakulty nebo odjinud, i mladší než já, už mají dítko a v budoucnu uvažují o dalším. To je pak jiná situace, než když je člověku 30 a snaží se stihnout "páreček". Pak jsou tady samozřejmě ty přesvědčené katoličky, které rozšiřují své nezvyklé vícečetné rodiny. Kromě mých známých a kamarádek, které znám osobně, i na bloglovinu každou chvíli koukám na úvodní fotku ke článku, z níž emanuje roztomilost novorozence, nebo se aspoň fotí nastávající matka s břichem.
Schválně relativně nedávný výběr z blogů. Ne všechny blogerky jsou samozřejmě katoličky, to jsou zejména ty američanky, u nás asi takové obrázkové blogy na téma katolická rodina nefrčí.
Stvořil tedy Bůh člověka k obrazu svému,
k obrazu svému stvořil ho,
muže a ženu stvořil je.
Požehnal jim též Bůh, řka: Rosťte, množte se, naplňte zemi, podmaňte ji a panujte nad mořskými rybami, nad nebeským ptactvem a nade všemi živočichy, kteří se po zemi pohybují.
(Gen 1, 27-28)
Dívajíc se na první odkaz, těším se, až, dá-li Bůh, budu držet v náručí také takovou roztomilou vánočku...
Žádné komentáře:
Okomentovat