středa 27. prosince 2023

Genealogické objevy: Tragédie ze školní kroniky

Kdykoli objevím nějakého svého předka v matrice, mám radost, ale poštěstilo se mi ještě něco lepšího. Objevila jsem záznam o svém prapradědovi ve školní kronice ve Staších. Můj prapraděda byl učitel, učil na obecných školách na Šumavě a na jihozápadě Čech na počátku 20. století. Mám štěstí, že kronika byla psána čitelně a inkoust nebyl rozpitý. Jedna ze zmínek o mém předkovi je zde: 

Sloučením tř. II. a III. ve třídu jednu nastalo přeplnění třídy a musilo v této II. tř. býti zavedeno vyučování polodenní a bylo třeba mužské síly učitelské. Proto učitelka sl. Jos. Grabingerová byla přeložena od 1. března do Strašeně a učitel V. Melichar, absolvent učit. ústavu v Praze a syn mistra kovářského z Bílé Hory, ze Strašeně na Stachy. Místní šk. rada i obecní zastupitelstvo podaly na příslušná místa žádost, by bývalá pátá třída ponechána, odůvodňujíce žádost tím, že myšlenka zříditi exposituru vznikla a se uskutečnila z té příčiny, že dosavadních pět tříd na Staších nebylo s to pojati veškeré žactvo a přemístěním jedné třídy do Kůsova a uzavřením za to jedné třídy na Staších se poměry ještě zhoršily. 

https://digi.ceskearchivy.cz/312025/52


Další příhoda zaznamenaná ve školní kronice je fascinující z hlediska rodopisného, ale velmi smutná z hlediska lidského:


13. 3. 1909 - Nešťastná příhoda v Kůsově. Jeden občan vozil borky na smýčku (ruční sáně). Prázdné sáně zavezl na závěj nad obydlím šafáře a sám se šel k šafáři ohřáti. Bylo to právě před polednem. V poledne pustil uč. V. Melichar děti k obědu. Žák František Švarc, krátkozraký, vytáhl smýček za pomoci asi pěti žáků kousek po Kolmé cestě nade dvorem a svezli se dolů. Při druhé jízdě již sedělo na sáních asi 11 dětí a řidič sám týž František Švarc nemohl na záhybu cesty zahnouti a vjel do hradby. Sám se uhnul a přeletěl přes hradbu, ale za ním sedící žák Josef Voldřich, syn chalupníka v Kůsově čís. nabodl se na hradbu a zůstal mrtev. Dospělých svědků této nešťastné události není a c.k. úřady také nikoho nevinily ani vinu nepřičetly. 


Komentovat se to dá snad jedině slovy Eliena z Pelíšků "To je dost drsný, co?" 

Pokud by někoho zajímalo, kde se nacházela ona zmíněná expositura na Kůsově, byla zřízená v obytných budovách sklářské huti, myslím, že nyní jsou tyto budovy přestavěny na domov pro seniory.

Moje pátrání započalo tímto dokumentem. Není nad to mít nějaké dokumenty fyzicky v rukách...



2 komentáře:

  1. Gratuluji! Úplně ti rozumím, jaké to je zjistit o předkovi něco víc, než jen data narození, sňatku a úmrtí... Takhle jsem to měla s jedním předkem, pro genealoga naprostá fantazie - https://moje-nova-mozkovna.blogspot.com/2018/08/jindrich-kaspar-de-sarth.html.

    Pamatuji si, jak jsem procházela kroniky úmrtí a tam byl zápis o tom, jak se sesunuly klády dřeva, nebo jak se pod dětmi propadl led. Smutná to zpestření matričních zápisů...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Kronika zemřelých je fakt pro otrlé... já tám mám taky jeden náhodný objev nikoli o předcích, který bych ráda sdílela. Ale musím to naředit něčím veselejším. Na tvé objevy se ráda podívám! Je super, když člověk objeví jakýkoli střípek příběhu, který se dá vyprávět.

      Vymazat

Genealogické objevy: Tragédie ze školní kroniky

Kdykoli objevím nějakého svého předka v matrice, mám radost, ale poštěstilo se mi ještě něco lepšího. Objevila jsem záznam o svém prapradědo...