pondělí 27. června 2016

Sídliště

Je příliš snadné myslet si, že jsou stejní,
že jsou hloupí, že jsou
unifikovaní a 
uniformní,
konzumní a 
konzumující,
že jsou ploší a prázdní a šedí a nudní 
a obludní. 

Krychle, kvádry a různé možnosti
zvětšené stavebnice, systematicky rozházené,
prostory pravidelně omezené volnosti.
Průzorem spatříš vzdálený kopec, alej a kapli. 
Dělí tě od nich několik kilometrů, sráz, koryto řeky a cesta vzhůru. 
Netušíš
odkud uslyšíš
zvon barokního kostela.
A z hospody se zvesela
ozývá hlahol.
Tisíc oken, tisíc lidí, tisíc hlasů
a někde nedaleko syčení ve větru klasů.

Mrholí na asfalt.

Od dveří ke dveřím tropický prales, 
nebezpečná džungle dracén, sansevier,
monster a oleandrů, liány kabelů a šavlozubé kočky na parapetu,
co shlíží lenivě na svůj úsek světa.

Tlustá sousedka z horního patra ve spodním prádle 
přilévá olej do ohně bujení.

Genealogické objevy: Tragédie ze školní kroniky

Kdykoli objevím nějakého svého předka v matrice, mám radost, ale poštěstilo se mi ještě něco lepšího. Objevila jsem záznam o svém prapradědo...