Na instagramu i jiných sociálních sítích se to hemží novými, letními miminky. Takže nejsem sama! :-) A u jedné maminky s čerstvým dítkem (myslím, že třetím) jsem četla, jak dostala radu, že kdykoli se jí povede upravit či pouklidit aspoň malé místečko, ať za to poděkuje Bohu. Ať mu poděkuje za ten kousek řádu.
Vlastně je to obecně dobrá rada, jak zvládat frustraci. Což je myslím to správné slovo, když si na sebe zvykáme s novým členem rodiny. Není to smutek, naopak, je to radost. Ale velmi často prostě nemůžete dokončit to, co potřebujete. Někdy ani začít. Třeba jídlo. Takže za každé málo, co se povede udělat, patří Bohu velký dík.
Velmi často se potřebujeme navzájem i s tím velkým nemiminkem, které si o sobě myslí, že je letadlo Prášek. A tvrdí, že velký holky nejsou smutný.
Dny jsou příliš krátké. Učím se být mámou dvěma holkám, učím se přitom nezapomínat být i manželkou, ale to je teprv těžké. Abychom mohli spolu večer promluvit aspoň pár slov, museli bychom zavřít obě děti do oddělených zvukotěsných klecí.
Uf...
Snad se to nějak usadí.
Asi jsem tim samym prošla, ale nijak si to nepamatuju :)))
OdpovědětVymazatMožná o to byl silnější zážitek, kdyz se nedávno Aleš zase přisál a měsíc na to řekl, že mně má rád.
OdpovědětVymazatKrása. Je pre mňa skvelý relax si to pozrieť.
OdpovědětVymazatDíky, mám radost.
VymazatTie chvíľky... prejsť sa naboso trávou, pomojkať sa so staršou, ukradnúť si chvíľku na pár stránok, letmé objatie či bozk s manželom... to sú tie vzácne poklady, ktoré dávaš do života svojim deťom. A okrem toho tá spústa námahy, v praxi žitej lásky, ktorá tomu všetkému dáva zmysel.
OdpovědětVymazatTen obrázek objímájící se dcery a matky je nádherný. Jak tomu rozumím.
OdpovědětVymazatDěkuju
Vymazat