pondělí 17. července 2017

Dva roky

Toulám se a plížím a chodím a kloužu a dotýkám se a smýkám jen po povrchu. 
Nemůžu ani tak hluboko, jako když nehtem škrábne.
Ptala jsem se zdí,
dlažby,
černých střech,
hladiny řeky Alzetty. 
Ptala jsem se těžkého nebe
i bezstarostných stromů.
Zachmuřených dveří a 
přívětivých zahrad. 

Ticho, šumění, syčení.

Možná až se přestanu bát 
ptát lidí.

Žádné komentáře:

Okomentovat

Tři fajn akce letošního jara

Letos nám konečně vyšla účast na akci Armáda na Náplavce . Sešly jsme se tam s mou kamarádkou a jejíma dětma, což je vždycky velké pozitivum...