Průlet dubnem 2025

Připravte si prstíky na scrollování. Tenhle post bude dlouhý, protože asi bude obsahovat hodně obrázků. Kdybych neměla fotky hezky podle data uložené na Google Photos, tak ani nevím, co jsem dělala. Ale i pro osvěžení paměti si vytvářím tento post. 

Domškola v akci a bublanina. Moje nejoblíbenější místo na vzdělávání dětí je velká postel v ložnici. Stůl v ložnici je také jediný v domě, kde si děti můžou psát písanky, protože je tam celkem uklizeno. 

Dubnová příroda v okolí našeho bydliště. O měsíc později bude všude bujná zeleň, tady teprve neochotně vykukovala.

Rodinný výlet na zámek Kačina a můj OOTD focený na wc. :-D Protože byl duben, děti se mohly zabavit vajíčkovou bojovkou v parku. Hledali jsme obří kraslice a vajíčka s otázkami. Bylo krásně a zámek je impozantní. 

Velikonoční setkání v naší obci. H. si udělala obří pomlázku z čerstvých proutků, takže jsme neodolali a pomlázku jsme později zkusili zasadit na zahradu. Jestli z ní třeba nevyroste vrba mlátivá. 

Dopletla jsem svetr plyšákovi a vyfotila jsem ho cestou do lesní školy, kde předškoláci předvedli svoje vystoupení při jarní slavnosti.

Opět vzdělávání v plném proudu. H. si v klídku dělá písanku, zatímco nebohá T. se drtí na přijímačky. Děti se také chystají do kina na Minecraft film a z krabic si vyrábí cosplay. 

Nejstarší T. slaví narozeniny. Oslava je zatím malá rodinná, větší pro kamarády uspořádáme až v květnu (spoiler: vydařila se!), protože se nám nechce ještě pár dní před přijímačkama organizovat setkání více lidí. Povedlo se nám ale setkání v centru s kamárdkou z Lucemburska a jejími synky. 

Během čekání, až dítku skončí kroužek, si dělám procházku za architekturou a uměním Prahy 8.

    

Vyšla mi další samostatná procházka! Tentokrát jsem poprvé prozkoumala botanickou zahradu v Malešicích a prošla se i v okolních ulicích Malešic.

V lesní škole se tentokrát konal jarmark dětských výrobků. T. dělá přijímačky a pak chce doma odpočívat, tak jdu jen s H. a J.
A našli jsme zmutovanou pampelišku.

S H. objevujeme pražská Stínadla. V dubnu jsme je navštívily 2x. Jednou ještě s nejmladším J. a mou tetou. Pokaždé jsme se zastavili i v Anežském klášteře, kde je dílnička pro děti, v níž si můžou vyzkoušet různé aktivity související se středověkým uměním. Sestavit puzzle obrazu světce, psát brkem, tisknout ornamenty, postavit si z kostek románskou a gotickou klenbu... 

Na Velikonoce byly děti u babičky a já jsem opět mohla poznávat pražská zákoutí. Tentokrát jsem důkladně prozkoumala oblast Nových mlýnů. Byla jsem i v Poštovním muzeu a na velikonoční neděli jsem se byla podívat na anglikánskou bohoslužbu v kostele sv. Klimenta.  Také se mi povedlo sejít se s kamarádkou z Lucemburska a dopřát si s ní čokoládu v kavárně Louvre. A další večer jsem zašla s jinou kamarádkou do místní hospůdky na čaj a jiné tekutiny (jó, hrdě v hospodách piju čaj:-). 

Slíbila jsem T., že s ní půjdu někdy sama do galerie, ale návštěvou galerie DOX jsem tento slib nesplnila a stále ho ještě plánuju splnit. Vyhrály jsme totiž s sebou nejmladšího J., takže tento čtyřletý trpaslík trochu určoval tempo našeho prohlížení. Ale i tak jsme se mohly kochat zvláštními díly.

Víkendu v Krušných horách jsem se věnovala v předminulém článku.

Poslední dubnová kulturní akce. Vzala jsem nejmladšího J. do vojenského leteckého muzea v Kbelích. 

Když to takhle vidím, vnímám, že žijeme akčnější, kulturnější a společenštější život, než bych si myslela, když unavená večer sedím nad deníkem a přemýšlím, co do něj zaznamenat, protože můj přesycený mozek touží hlavně po čučení na Dr. House.