pondělí 17. listopadu 2014

Jak jsem (ne)oblékala dceru od narození do půl roku - nevyžádané rady drobně zkušené prvomatky

Jedna z věcí, v nichž jsem se v těhotenství jako prvorodička nedokázala vyznat bylo dětské oblečení. Nedokázala jsem se zorientovat ve velikostech a typech oblečení, všechno mi přišlo tak nějak stejné, netušila jsem, jak se v čem bude mimino cítit, jestli mu nebude horko nebo zima atd. V mnoha z těchto věcí ani teď poradit nedokážu, počasí neovládám, a co se týče velikostí, je to opravdu individuální. Například moje malá je vlastně hodně velká, kromě toho se stávala větším a větším obříkem docela rychle. Nevím, v čem ji budou vážit na osmiměsíční prohlídce, protože už v 5,5 měsíce musela na váze ležet bokem. Velikost je něco, co se nedá odhadnout. Jiné děti jsou totiž zase hodně malé a nosí v roce velikost 74. Můžete cosi odtušit z toho, jak velká mimina jste byli vy, ale také to nepomůže vždy. Takže je pravděpodobné, že i tak některé věci neunosíte, některé budete dokupovat. Asi bych tedy doporučila nakoupit od každé velikosti několik neutrálních kusů, a pak se uvidí.



Kusů ČEHO?
Tím se dostáváme k tomu, v čem bych snad poradit mohla. (Nebo ani ne tolik poradit, jako se podělit o svou zkušenost a preference.) Totiž k typům dětského oblečení, které se osvědčily, a naopak k těm, které neměla dcera jakživa na sobě, byť byly ultraroztomilé. Na vyčlenění těchto dvou skupin oblečení měly vliv různé faktory. 
Například: kočárek vs. šátek, velikost a vývoj dítěte (haha), snadnost oblékání (u nás oceňuje zejména tatínek), příjemnost materiálu, atd. 
Některé věci se podle mě nehodily ani do kočárku, ani do šátku. Pokud se budoucí matka nebrání představě, že by své dítě nosila, doporučuju koupit pár kousků vysloveně nosícího oblečení (návleky na nohy a ruce, kuklu místo čepice, atd., ale dá se to i bez nich, záleží na vynalézavosti.


Co malá (skoro) vůbec nenosila:

- trička: Podle mě jsou dobrá až pro děti, co už sedí nebo stojí. Ležícím a plazícím se dětem se vyhrnujou nahoru, což se mi nelíbí, protože nechci, aby malé táhlo na záda, a aby ležela na zmačkané látce.
- kalhoty z příliš tuhých a pevných látek (zejména džíny, silné manšestráky): Sama bych v takových ležet nechtěla, navíc děti se rády mrskají, přičemž cvičit v džínách asi taky není nic moc.
- sukně a šaty: Stejný důvod jako u triček, vyhrnují se. 
- retro dupačky, které nemají zapínání v rozkroku: Život je příliš krátký na to, abych kvůli přebalování sundavala celé dupačky. 
- svetry a mikiny, které se přetahují přes hlavu: Malá nesnáší oblékání, vzteká se u toho odjakživa, jak kdyby jí nudle odsávali. Proto když už jí přes hlavu natahuju body, nemusím ji trápit svetrem. Stačí, že i ten musím navlékat na ručičky, což je trauma největší. 

Co nosila tak napůl:

- dupačky: Malé jsem je oblékala, když byla ještě novorozenec a neuměla jsem ji vázat do šátku. Mají své výhody: hřejí zádíčka, jsou pohodlné. Využívali jsme je jako pyžamo do postele nebo kočárku.

Co nosí hodně a ke spokojenosti všech:

- body: Geniální vynález, dole se zapne, netáhne na zádíčka, nesvléká se, když je potřeba, zase se rozepne. 
- overálek-pyžamo: Čím víc knoflíčků/druků, tím snazší oblékání. Nemusím moc kontrolovat, jestli se neodkopala. Jen v horkých nocích je lepší obléct něco přiměřeného.
- tepláky: Pohodlné, dají se sehnat z příjemných materiálů a veselých látek. Šijou je podnikavé šikovné mámy a prodávají je pak na Facebooku nebo na Fleru. K sehnání jsou ale i starší pevné tepláky vhodné pro dítě, které nemá problém dostat se z podložky a vyválet se na podlaze.
- punčocháče: Jsou dobré do šátku či nosítka, ale i do kočárku, podle potřeby a počasí se na ně dá obléct všechno ostatní, kromě toho jsou pružné, takže chvíli trvá, než z nich dítě vyroste.
(Některé výhody tepláků a punčocháčů mají ji polodupačky, ty jsou ovšem míň pružné, takže z nich rychleji robě vyroste.)





1 komentář:

  1. To dětské oblečení je tak krásné :-) Pro děti se hrozně dobře nakupuje, obzvlášť pro holky. Také mám malou holčičku a oblečení má víc než já :-D . Nakupuji ale přes eshop second hand , takže mě tolik nemrzí, že má některé věci jen jednou na sobě. Když už jí jsou malé, tak je pošlu zase dál :-) .

    OdpovědětVymazat

Genealogické objevy: Tragédie ze školní kroniky

Kdykoli objevím nějakého svého předka v matrice, mám radost, ale poštěstilo se mi ještě něco lepšího. Objevila jsem záznam o svém prapradědo...