Včera oslavila moje milovaná první narozeniny. Byly dorty, dárky, šatičky a focení. Dopoledne před oslavou jsem jí vyklízela staré oblečení, abych do skříně zařadila nové kousky, které přivezla babička. Protože malá byla s babičkou na hřišti, měla jsem čas při tom i uvažovat, jak je to podivné a zároveň normální, když se na svět vyloupne z nicoty nějaká malá duše, inspiroval mě útržek z knihy sv. Františka Saleského. Dopřála jsem si ten luxus sednout a myšlenky sepsat na svůj "signální" blog, který čte specifický okruh čtenářů, ale při příležitosti prvních narozenin je můžu vlastně sdílet i tady, pro "veřejnost": https://somniferka.signaly.cz/1504/nebyla-je Místo fotek. ;-)
neděle 12. dubna 2015
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Prokrastinuju tvořením, protože mám novinečku takovou...
... že jsem si udělala rekvalifikační kurz. A místo toho, abych si hledala dream job, tak prokrastinuju. Rozhoupávám se poslat životopis a ...
-
Kdykoli objevím nějakého svého předka v matrice, mám radost, ale poštěstilo se mi ještě něco lepšího. Objevila jsem záznam o svém prapradědo...
-
Tentokrát vás místo týdeníku čeká jednodeník. Nedávno jsem si vzpomněla na spontánní "projekt" několika bloggerek ( syroovka , K...
Žádné komentáře:
Okomentovat