pondělí 17. května 2021

Pátrání v matrikách I. - Augustin Hlad

Široké hluboké jsou ty genealogické tůně a já jsem se rozkročila opravdu pořádně. Přemýšlím, že bych zejména pro své příbuzné zpracovala nějaké objevy, ale systematičnost mi mnoho neříká. Zkusím tedy vybrat nějaká zajímavá místečka svých objevů a napíšu o nich zde. Třeba tím i někomu pomůžu při jeho pátrání. 

Moje praprababička se za svobodna jmenovala Anna Hladová, narodila se na konci 19. století v Noutonicích a byla dcerou zámečníka Augustina Hlada. Augustin Hlad byl nemanželský syn Anny Hladové (neplést s praprababičkou), dcery Josefa Hlada, který se narodil už na konci 18. století. (Tak málo generací a už jsme v době, kdy se nosily napudrované paruky a ve Francii se nachylovalo k revoluci.) 

No... a co se týče Josefa Hlada, tam jsem skončila. V matrikách se uvádí, že žil ve Lhotce u Terešova, ve stavení č. 41. Ve Lhotce bylo několik jiných stavení obývaných rodinami s příjmením Hlad, k těm patřily i nějaká pole. Josef Hlad byl domkař a měl leda zahrádku. Našla jsem jeho záznam v matrice zemřelých, od toho jsem +- odpočítala rok narození a zoufám si zoufám, protože se mi nedaří ve Lhotce najít záznam o jeho narození. Nenašla jsem ani jeho záznam o svatbě (vzal si Rozálii Jarošovou z Vejvanova), kde by toho mohlo být více o místě jeho narození. 


červeně napsané číslo 41 v indikační skice je číslo popisné



Nějaké historické mapy. Vím určitě, že se tam chci někdy jet podívat, navštívit kapli sv. Vojtěcha a místo Pod křivým dubem. 

Ve stavení č. 41 tedy nejspíš žil byl Josef Hlad s manželkou Rozálií, dcerou Annou a jejími třemi nemanželskými dětmi. A můžu se jen domýšlet, co za tím bylo... zakázaná láska, vztah se ženáčem, nebo nějaké... donucování? Kromě Augustina měla Anna ještě dceru Nepomucenu a syna Františka.

Augustin Hlad se vyučil zámečníkem, zřejmě ve Středoklukách, pak provozoval zámečnictví v Noutonicích a pak se s rodinou zřejmě přestěhovali do Prahy (tehdy to možná ještě nebyla Praha), protože poslední působení, o němž vím, byla Tejnka, což byla dělnická osada na Břevnově. A to bylo dobře, jeho dcera Anna pak v Praze chodila do školy a potkala se s mým prapradědečkem Václavem a o něm budu vyprávět zas někdy příště, protože v jeho případě mám snad nejpodrobnější profesní životopis - byl totiž učitelem a učil v horských vískách v Pošumaví a každá ta školička si vedla pečlivou kroniku, kde se můžeme dočíst nejen o překladech mého prapradědečka Václava, ale i počasí a úrodě, první světové válce a jiných katastrofách. 


Edit: 

Ještě mě napadlo zmapovat působení Augustina Hlada, ušel kus cesty.






6 komentářů:

  1. Takových zaseknutí už jsem něco zažila, takže moc dobře vím, že je to občas k uzoufání. Někdy člověku nezbyde nic jiného, než procházet matriky list po listu a hledat. Nejvíce se mi osvědčilo hledání sňatků dětí dotyčného, tam se dalo najít nejvíc, ale ne vždy. A nejhorší při takovém pátrání je, když má ve vesnici každý druhý stejné příjmení, to je teprve smůla :D.

    Přeji hodně štěstí!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ano, přesně tak. Několik Hladů ve vesnici ... sourozence té dcery jsem nenašla a ona měla děti nemanželské, takžé žádná svatba. :-)

      Vymazat
  2. Teda! To je krásné čtení plné ožívající historie. Mamka sestavuje genealogický strom naší rodiny. Podařilo se jí spojit s pánem, co má stejný koníček a pochází z velmi vzdáleného příbuzenstva, a tak se díky němu dostala z jedné strany až k bitvě na Bílé hoře (to jsem taky byla udivená, když jsem zjistila, že dneska je Bílá hora normální část Prahy :D). Držím palce, ať zásek brzy pomine a podaří se prokousat i ke starším generacím.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju, snad ještě bude další čtení na tohle téma. Mám několik úseků, které stojí za zmínku, ve dvou liniích jsem narazila na sudetské Němce, jedni žili v obci, která po druhé světové válce zanikla...
      Hodně mě limituje, že neumím dobře číst kurent. :-(
      Doufám, že až se nastěhujem do Česka, budu moct ta místa navštívit.

      Vymazat
    2. Kurent se mamka taky učila číst až za pochodu... Také teď jednotlivá místa rodové historie s taťkem objíždějí. Asi nás to tam táhne i nějak podvědomě, protože jsem si našla partnera jen kousek od míst, ze kterého pochází moji prapředci.

      Vymazat
  3. Jé, tak to byli moji krajani skoro. :)

    OdpovědětVymazat

Genealogické objevy: Tragédie ze školní kroniky

Kdykoli objevím nějakého svého předka v matrice, mám radost, ale poštěstilo se mi ještě něco lepšího. Objevila jsem záznam o svém prapradědo...