čtvrtek 18. května 2017

Jak jsme nakonec nedělali montessori... (přiznání)


Myslím, že každý, kdo má v současné době děti, se setká s myšlenkou nečekat na školky a školy a učit je od malička doma v duchu montessoriovské pedagogiky. Mně se líbila představa, že bychom se mohli inspirovat metodou, něco doma dítku navyrábět, připravit mu prostředí, vést ho k samostatnosti. 

Nakonec ale skutek utek. 
...


Vrchol mojí kreativní přípravy pro T. spočívá v tom, že jí vytisknu omalovánky. 
...

Ale když se dívám zpět, tak ten čas, kdy jsem mohla něco vytvářet a vymýšlet či uspořádávat jsem nakonec věnovala sobě. Buď jsem četla nebo jsem si dovolila flákat se u počítače. A občas jsem četla i ty montessori blogy, abych hledala inspiraci. Taky protože esteticky se mi to všechno strašně moc líbí.

Ale jinak se naše dítko naučilo všechny věci i bez "monte" přístupu. Teda abych byla upřímná, všechno ne. Ve svých třech letech neumí krájet ostrým nožem a zdá se, že po tom ani netouží, ale myslím, že až bude potřeba, tak se to naučí. Třeba v té školce nakonec budou mít pevnější nervy než já. 

Můj muž nestloukal nikdy z ikea stoličky učící věž. Kolem dvou let jsem ji na tu židličku postavila a nechala ji s něčím pomáhat. Do té doby třískala s hrnci a vařečkami v bezpečí na podlaze.

A jídelní židli, na kterou si sama vyleze, jsme jí pořídili taky celkem nedávno, protože se mi čím dál hůř zvedala do té klasické. 


Nikdy neměla návod na prostírání, kam patří nůž a vidlička. Prostě jsem tak vždy prostírala. A jí jsem se ptala, čím zrovna chce jíst. Nedávno se rozbrečela, když poprosila tátu, že chce pšíboj, a on přinesl jen vidličku. Velké drama: "Ale vidlička není pšíboj, pšíboj je nůž a vidlička!"



Píšu to pro všechny, kterým se tento přístup líbí, ale nestíhají se jím inspirovat tolik, jak by chtěli. 


Děti se zřejmě nějak naučí, co potřebují. 

A všem, kteří se do toho pustili, držím palce a vyjadřuji obdiv. 


Úkolem rodičů i školy je, dle mého názoru, nevzít jim radost z poznávání a radost z práce. A není špatný, když i ti rodiče z toho mají radost. 


Počítání obrázků v posteli. Povlečení je zcela nestřídmé. Právě se dopralo nové s růžovými jednorožci.

Nevím, co to je, ale líbí se mi to.

Návštěva akvária. Naprosto ilustrační obrázek. 
Chtěla sama napsat slovo sfinga



Nakreslila sfingu

BTW: Možná jsem vybrala příklady, které nejsou pro monte pedagogiku úplně podstatné. Pořád ještě pročítám knihy a je mi jasné, že jenom o učící věži nebo předmalovaném prostírání to není. 
My jsme do výchovy vrhli s trochou načteného a nějakými zkušenostmi z vlastního dětství, a teď experimentálně zjišťujeme, co funguje. 
Snad nám to děti jednou odpustí. 
Snad to všichni ve zdraví přežijeme.
:-)

Žádné komentáře:

Okomentovat

Genealogické objevy: Tragédie ze školní kroniky

Kdykoli objevím nějakého svého předka v matrice, mám radost, ale poštěstilo se mi ještě něco lepšího. Objevila jsem záznam o svém prapradědo...