Určeno ke sdílení : Dovolená v Chorvatsku

čtvrtek 13. října 2016

Dovolená v Chorvatsku

Trochu jsme si prodloužili babí léto a s koncem teplých dní v Lucembursku jsme si jeli užít trochu slunce do Istrie. Původním smyslem výletu byla účast na svatbě manželova kolegy, ale rozhodli jsme se, že když už pojedeme, pobyt si prodloužíme. Konec konců na společné dovolené jsme nebyli od naší předsvatební cesty do Bulharska, s naší malou jsme nebyli zatím nikde.

Jaký tedy byl ten kousíček chorvatského pobřeží, který jsme viděli?

U moře! Jako ano, kde jinde by bylo pobřeží... Ale moře není něco, čeho bych byla z Luxu a ČR přesycená. Jednou nás potkal opravdu hodně teplý den, kdy jsem si i zaplavala, jinak jsme maximálně smáčeli nohy, ale i to, nebo procházky po kamenitých plážích je pro nás něco vzácného. Moře tak krásně voní. Jednou jsme měli takovou chvilku při západu slunce, kdy jsem naší T. říkala, ať se podívá, jaká je to krása, kterou Pán Bůh stvořil, a že bychom za to měli děkovat. A ona se zamyslela a pak povídá: "Pane Bože ď-kujů! Že můžeme p-dívat!" Zdá se, že pochopila.
Římský. Mám takový dojem, že nás na našich cestách doprovází starověký řím. Zde jsme navštívili arénu v Pule a trosky vily na poloostrově Vidžula.
Jednou jedinkrát upršený. A stalo se nám to osudným. Chtěli jsme během deštivého dopoledne navštívit akvárium na poloostrově Verudela, ale zaparkovali jsme omylem na příliš vzdáleném parkovišti, a než jsme došli k akváriu, vypadali jsme jako kdybychom spadli do nádrže k rybičkám. Malá T. byla nejmíň mokrá (díky pláštěnce), ale nejvíc řvala. Vypadala jako malý růžový trpaslík, ze kterého se linul nepřetržitý řev. Cestu k budově taky komplikoval fakt, že pršelo tolik, že jsme viděli tak metr před sebe. Bohužel to odnesla manželova zrcadlovka. :-( Chvíli se zdálo, že i telefon, ale ten si to rozmyslel, když slyšel manžela mluvit o tom, jak se na ten iPhone vydlábne a pořídí si Samsung.
Chutný. Ochutnali jsme mořské plody i pljeskavice. Většinou jsme měli štěstí na dobré restaurace, ale v Rovinji nám to úplně nevyšlo a na náměstíčku jsme pojedli špatné předražené jídlo (vývar z kostky, špagety carbonara s podivnou smetanou, ...) Jinak v apartmánu jsme si dávali typicky česká dovolenková jídla: vyplenili jsme v supermarketu oddělení konzerv. Ale i to mělo něco do sebe. :-)
Kamenitý, borovicový, voňavý. To si tak jdete po pláži a najednou vás omámí nádherná vůně. Hledáte zdroj a pak si všimnete keře, kolem nějž se ta vůně chvěje téměř viditelně. Vavřín. Utrhla jsem si lístek, že si ho usuším, ale neprozřetelně jsem ho půjčila T. V tu chvíli lístek namáčela do louže a olizovala. Ptáčkové přece taky pili z louže!
Protkaný šňůrami na prádlo. To mě fakt bavilo, jak ve všech uličkách, ať už oprýskaných nebo nóbl, byly na domech napnuté šňury s prádlem. Takový typický instagramový motiv. Ale připadala jsem si zvláštně fotíc si cizí prádlo.
Lákající k odpočinku. A ten se docela i konal, i když byl spíš aktivní, za chůze, ale když se poštěstilo a T. usnula včas, podívali jsme se na film, nebo jsem přečetla i několik desítek stránek rozečtené knížky.
Plný kešek! Jáj!