5. Mojž. 32, 10-12
Vodil ji kolkolem a poučoval a střežil jako zřítelnici svého oka. Jako orel rozepjal svá křídla, vzal ji a nesl na svých ramenou. Pán sám byl jejím vůdcem.
Nechť nebeské tajemství, Pane, nás roznítí oním ohněm lásky, jímž se svatá Terezie, Panna tvá, tobě za lidi zasvětila jako oběť lásky. Skrze Pána našeho Ježíše Krista, Syna tvého, jenž s tebou žije a kraluje v jednotě Ducha Svatého po všechny věky věků. Amen.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Genealogické objevy: Tragédie ze školní kroniky
Kdykoli objevím nějakého svého předka v matrice, mám radost, ale poštěstilo se mi ještě něco lepšího. Objevila jsem záznam o svém prapradědo...
-
Tentokrát vás místo týdeníku čeká jednodeník. Nedávno jsem si vzpomněla na spontánní "projekt" několika bloggerek ( syroovka , K... -
Kdykoli objevím nějakého svého předka v matrice, mám radost, ale poštěstilo se mi ještě něco lepšího. Objevila jsem záznam o svém prapradědo...
To je zajímavá interpretace. Původní text Mojžíšovy písně je v mužském rodě a týká se Jákoba/Izraele, ale takhle pěkně pasuje i na Terezičku.
OdpovědětVymazatVlastně pasuje na každého, kdo spadá do pojetí Božího lidu. Tím není jen Izrael, ale v širším měřítku každý, koho Bůh zkouší, komu žehná, poznamená si ho a promění ho. Stejně jako u Jaboku zkoušel Jákoba, požehnal mu, poznamenal ho zraněním kyčle a proměnil mu jeho jméno.
Zajímavě je to vysvětleno tady (čas 6:20): http://www.rozhlas.cz/nabozenstvi/rannislovo/_zprava/995310
Trivius
To si poslechnu, děkuju.
VymazatLíbí se mi, mimochodem, ta "definice" toho, kdo patří k Božímu lidu:) Zkouška, požehnání, poznamenání a proměna...