Dlouhé nic

Období ticha. 

Tvořila jsem jinde a jinam a trochu i zbytečně, nehlučně. 

Prožívala jsem, ale neměla jsem čas zprostředkovat. 

Poslední týden adventu a já se stěží zastavím. Mám dokonce na každý den seznam toho, co musím stihnout. Dnes koupit kávu, poslat pohledy, vrátit knihy, udělat úkol z latiny a přednést referát, jehož téma se brání systematizaci.

Už třeba vím, jak krásně je na faře ve Zdicích.

Nebo jsem zjistila, že upéct muffiny není tak těžké. 

A že je komunikace. Je tak lidská a lidem potřebná. 

A že i plánování svatby je prubířský kámen vztahu. Přivedlo mě na místa, kam bych se z nedostatku času nedostala.

Chvilku jsem se zastavila. Jen chvilku. Mělo toho být víc.