sobota 19. ledna 2019

Hygge je out, u nás frčí pohodička

Divila bych se, kdyby někoho, kdo se někdy setkal s pojmem Hygge, nenapadlo, jak by se to asi řeko česky a jestli něco takového taky máme.
Tolik jsem nad tím neuvažovala, vždy mi to blesklo hlavou při projíždění instagramu, ale nedávno jsem si koupila knížku o Hygge ve francouzštině, abych se trochu pocvičila ve čtení. (Nadpisů.)
A když jsem si včera tou knížkou listovala, došlo mi, že podobný koncept vlastně pěstujeme doma a velký tahoun je naše skoro pětiletá dcera T.
Říká tomu udělat si pohodičku/pohodlíčko. (Ptala jsem se na rozdíl, prej je to ale to samý, říkala.)
A musí se to pěstovat. Někdy to třeba spontánně vyplyne, ale kdybychom čekali na tyhle chvíle, tak se asi unervujem, takže tomu musíme jít naproti. Většinou si potřebujeme udělat pohodičku hlavně ty dny, kdy vedu T. domu z odpoledky. Batole H. to tolik nepotřebuje, což může být problém, ale k tomu později.

Naší pohodičce musí předcházet příprava. Většinou taková, že od rána se snažím
1) poklízet nejhorší 
a mít přichystané jídlo, ať pak nemusím odbíhat.
Na úklidu se začíná podílet právě i starší T.
Začíná chápat (nebo se ode mě učit), že v bordelu ta pohodička není úplně ono.

Další důležitá věc je
2) unavit a zabavit batole. H. musí minimálně 30 minut běhat venku, aby si už nedělala nároky na procházku. (Lépe je samozřejmě, když jsou venku dýl.) Starší chodí ven asi tak ráda jako já, takže tak ideálně v neděli korzovat na promenádě, ale batole by jinak zdevastovalo dům a probilo se hlavou skrz dveře, komplet samostatně oblečené, svírajíc lopatku. Ale musím uznat, že po pořádném vymrznutí či zmoknutí je pohodička v teple ještě lepší, možná by to jinak nebylo ono.
Při samotné pohodičce se musí H. zabavit: buď si prohlížet oblíbenou knihu (jakákoli od Retraut Susanne Berner, miluje stránku s pavoukem v Hravouce, Zvířátka na statku od kouzelné tužky...), nebo lepit nálepky nebo oblíkat panenku. Nebo se kojit. Grrr.

Co už patří k samotné pohodičce?
3) Pít čaj a kafe (a někdo holt mateřský mlíko)
4) Číst knihy (ať už každý zvlášť nebo společně)
5) Oblíkat panenky (nojo, jsme holky*)
6) Pro mě to je i čučení do telefonu/tabletu s pocitem, že nic nemusím.
7) Jakékoli zevlení.
8) Muchlání do deky. Ale tu mi berou děti.
9) Konzumace svačiny.
10) Pro děti to ještě znamená udělat si skákací a kotrmelcovou dráhu z gauče, ale tam už moje osobní pohodička pomalu vyprchává.

*Uvědomila jsem si, že pohodičkových aktivit se moc neúčastní manžel, protože když přijde z práce, je většinou už večeře a ukládání a dodělávání jídel a nepořádků. Takže ji někdy musíme připravit i na večer!

Děláte si doma taky organizovanou pohodičku? :-D
Nebo neorganizovanou?
Nebo děláte něco podobného, ale odmítáte tomu tak příšerně říkat (to pojmenování vymyslela T.! Od čtyřletého dítěte to zní přece jen jinak.)


Čaj se louhuje a děti jsou na svých pozicích u gauče. 

Žádné komentáře:

Okomentovat

Genealogické objevy: Tragédie ze školní kroniky

Kdykoli objevím nějakého svého předka v matrice, mám radost, ale poštěstilo se mi ještě něco lepšího. Objevila jsem záznam o svém prapradědo...