Náš rok začíná být strukturovaný tím, kdy jsou v "Bursku" prázdniny. Poslední příspěvek jsem psala po návratu z Čech, teď už se zase skoro balíme na výlet do Itálie, takže můžu napsat, co jsme dělali mezi tím.
Ostudně jsem si vůbec nezapisovala do papírového deníku a na nějaké skicování čas taky nebyl. Pendluju mezi starostí o děti, domácnost, přípravu na vyučování, dolaďování svých obrázků pro "veřejnost" a studiem lucemburštiny (a taky vejráním do internetu). Ještě jsem to někomu neřekla? Mám veřejnou stránku na FB a IG, kam dávám své obrázky. Asi o tom udělám samostatný post, ať pěkně lákám followery.
Kde jsme byli?
Byli jsme společně na pár výletech, což vnímám skoro jako zázrak, protože víkendy máme obyčejně nabité jak všední dny. Některé soboty učím, některé soboty má Tiniště tanečky, někdy je oboje. V neděli je kostel a mši máme v 11.30, takže "volno" je až odpoledne.
Jednu sobotu jsme jeli poblíž Trevíru koupit Hedvíděti autosedačku. Naše podmínky splňovaly dvě, jedna byla bezpečná a drahá, druhá levná a podle testů křáp. Tak jsme holt koupili tu drahou a cítíme se teď velmi bohatí.
Ještě ten dům se zahradou by to chtělo. Tento požadavek ostatně vznesla už Tina, když jsem jí oznámila, že až Hedvídě vyroste, budou v pokojíčku spolu. Prej ne, prej je jenom její a my si máme pořídít větší dům. Ale asi to bude muset bejt hodně velkej dům, protože Tiniště prudí s tím, že chce sourozence - dvojčata. Úplně se na to bojím jen pomyslet.
Po nákupu autosedačky jsme si udělali maličký výlet s obědem do vesničky Igel, která se může chlubit Igelským sloupem z dob starých římanů. Jak jsem poznamenala, římské památky nás provází na každém kroku. Tina dvakrát vyběhla kopec nad hospodou, aby se mohla podívat na vyhlídku a hřbitov.
- Na svátek práce jsme se se známými vydali na dětem uzpůsobenou stezku v oblasti vesnice Bech. Zajímavostí je, že část stezky vede na místě bývalé první lucemburské železnice, na původních zastávkách jsou hospůdky. S dětmi jsme šli 5,5 km určitě přes 2 hodiny, možná skoro 3. Vždycky pak vzpomínám na ty lidi, co prohlašují, že jejich děti ve třech letech ušly hřebenovku. Tiniště jde zásadně poslední, noha nohu mine a prohlašuje: Ale já chci jít svojí vlastní ychlostí.
- Jednu slunečnou sobotu jsme si užili grilování se spolkem ATSL.
- Na svátek Nanebevstoupení Páně jsme po mši a po obědě vyrazili do Differdange, do dětského Science Centra, kde si to užívaly holky i manžel. Já teda taky, aby se neřeklo, ale mě nejvíc bavilo dívat se, jak se jmenují jednotlivé technické zajímavosti v lucemburštině. A jsem nejvíc spokojená, když maj ostatní zábavu.
- Vojta se ještě jednu neděli šel s Tinou podívat na závěrečný průvod Oktávu, což je v Lucembursku slavnostní období, v němž probíhají prosebné mariánské průvody. Bohužel je to dost zasažené modernismem.
Consolatrix Afflictorum
Taky jsme se v průběhů víkendů vídali s přáteli, což je vždycky fajn. Ani mi nepřijde, že bych se vídala s málo lidma.
Co čtu?
Tatiana Metternichová: Svědectví o neobyčejném životě
Tereza Boučková: Rok kohouta
Noakes, Creed, Proudfoot: Revoluce v opravdovém jídle
Co vařím?
Tohle téma je u nás teď trochu divoký, protože jsme se rozhodli, že s manželem zkusíme low-carb (moderate protein, high fat:) stravování, takže pořád vařím a učíme se nové recepty typu: chleba bez mouky, pizza bez těsta a podobně, paštika bez chleba :-D
 |
| ketoklasika: květáková pizza |
 |
| jídlo pro všechny naše generace |
 |
| dýňový chleba |
 |
| dýňový bochník |
 |
| telecí paštika |
Tý jo, ta pizza vypadá famózně! Dáš mi recept? :-)
OdpovědětVymazat