úterý 28. července 2015

Cimetière de Notre Dame

Ač se normálně smrti spíš děsím, hřbitovy mám ráda, uklidňují mě. Smrt sice připomínají, ale všudypřítomné kříže dávají naději. Čtu jména na náhrobcích a slyším šustící sukně a vidím pány v cylindrech a říkám si: Byli jste velcí, ale čím jste teď? Dívám se na láskyplnou tvář Krista a vrývám do sebe slova Ave Crux Spes Unica.

Memento mori





Weeping Angel
I hřbitov je katechismus












Žádné komentáře:

Okomentovat

Prokrastinuju tvořením, protože mám novinečku takovou...

 ... že jsem si udělala rekvalifikační kurz. A místo toho, abych si hledala dream job, tak prokrastinuju. Rozhoupávám se poslat životopis a ...