Stále věřím, že v každodenních banalitách se ukrývá něco univerzálního a důležitého. Nejde jen o ukájení touhy dělit se o zbytečné detaily. Vždyť je též ráda čtu, i ty podobné mým. A není to jen kvůli pocitu potvrzení vlastních hodnot, ráda čtu každodennost v něčem se lišící od mé. (Je taková? Neni jen jedna jediná, běžná, týkající se stejných hodnot, ač zaměřená na jiné detaily? Možná to tak bude.)
Je zvrhlé se takto dělit o život? O čí život? Vždyť nesvěřuju mnoho ze svého života. Nemyslíte snad, že já, jehož "hlas" k vám touto cestou promlouvá, je totožné s tím já, které tu klove do klávesnice?
Vážení, tohle je text.
A jestli něco dělám, tak konstruuji.
http://www.youtube.com/watch?v=baYZ-Uom-wI
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Daybook tag alias Občasníček
Už hodně dlouho obdivuju blog https://ponderedinmyheart.typepad.com/ (už není moc aktuální, autorka občas přispívá na instagram, ale já se...
.JPG)
-
Nedá se nic dělat, dítě změní člověku život. Různým lidem různě. Ale vím o mnoha lidech, kteří právě kvůli dětem přehodnocují jídeln... -
Na nebi sbírá se vítr, zítřejší nachový vítr, a znova láska, znova, odedávna zpovzdálí překáží smrti.
Žádné komentáře:
Okomentovat