Let's write!

Stále věřím, že v každodenních banalitách se ukrývá něco univerzálního a důležitého. Nejde jen o ukájení touhy dělit se o zbytečné detaily. Vždyť je též ráda čtu, i ty podobné mým. A není to jen kvůli pocitu potvrzení vlastních hodnot, ráda čtu každodennost v něčem se lišící od mé. (Je taková? Neni jen jedna jediná, běžná, týkající se stejných hodnot, ač zaměřená na jiné detaily? Možná to tak bude.)
Je zvrhlé se takto dělit o život? O čí život? Vždyť nesvěřuju mnoho ze svého života. Nemyslíte snad, že já, jehož "hlas" k vám touto cestou promlouvá, je totožné s tím já, které tu klove do klávesnice?

Vážení, tohle je text.
A jestli něco dělám, tak konstruuji.

http://www.youtube.com/watch?v=baYZ-Uom-wI