Tresť samoúčelnosti!
Normálně jsem seděla v práci, jedla housku (jedině z ní padaly drobky) a stylizovala. Se.
Ale drží se mě dlouho, ta představa. Ne drobky světa, ale andělé na střechách mi nedají spát. Copak to jde, aby střešní perspektiva zůstala tak neobydlená. Je v pravdě svrchovaná, tak proč ji nezabydlet Jeho posly? Nemohu-li se s tou konvencí rozloučit, musím ji zbavit nánosu denního snění, nánosu "alternativ", musím zapomenout na Hodrovou, Ajvaze, Gaimana, musím zapomenout na to, co jsem četla, jak jsem četla v Lopatkovi, a vidět.
Žádné komentáře:
Okomentovat