Krááásný venkov

Při nákupu v supermarketu (stále ještě jsem v ČR) mě zaujal ve stojanu časopis Krásný venkov. Byl podezřele tlustý a tak jsem jím zalistovala. (A něco mě k němu napadlo, tak jsem si jej koupila, abych mohla přesně odkazovat.) Obsah mě nezaujal tolik jako samotná koncepce. Evidentně totiž není určený jakýmkoli obyvatelům venkova, ale buďto bohatým měšťákům, co se na venkov odstěhovali, nebo ne tak bohatým, kteří o tom sní. Ale nepřijde jim škoda koupit si časopis za sedmdesát korun. 

Proč si to myslím?

Časopis propaguje zboží podivně související s venkovem. Je velice drahé a od zboží propagovaného v jiných drahých časopisech se liší jen tím, že tematizuje venkov. Takže se můžeme inspirovat a koupit si slunečník za dvacet tisíc (s. 10), kuchyňskou chňapku (tamtéž) za pět set a tričko s "folklórním" vzorem za patnáct set (s. 54). 

Navíc i rady, které se v časopise objevují souvisí spíš se stylem než s praxí. No i když... posuďte sami. Jeden z návodů je na postavení vlastního strašáka na pole. (s. 31) Jestlipak byly v předchozích dílech návody na založení a udržování vlastního pole? 

V článku o samosběru jahod se předpokládá, že čtenář vlastní jahody nepěstuje a nemá valné zkušenosti se zemědělskou prací, proto ho laskavý redaktor seznámí s tím, že když člověk pro ovoce ohýbá hřbet, víc si ho váží a tak vůbec to stojí za to. A takové ovoce je samozřejmě lepší než to ze supermarketu. (s. 21)

Správná venkovská atmosféra nebo stylizovaný čurbes?

Nelíbí se mi to. 

Ale nemůžu redaktorům ani nadšeným čtenářům nic vyčítat. V podstatě se od cílového čtenáře až tak moc neliším. Jsem taky naprostý měšťák a taky sním o životě na venkově, jen moje představy vypadají jinak. Zejména si říkám, že žít na venkově znamená žít tak nějak víc nízkonákladově. A to ne nutně z přesvědčení, ale protože (domnívám se) na venkově se tolik netočej peníze, takže u většiny rodin je to prostě potřeba. Ostatně ty obchody, na než časopis odkazuje, jsou v Praze nebo ve velkých městech. 

Dřív jsem si myslela, že člověk žijící na venkově, je míň závislý. Na konzumu, na systému... Asi to tak být nemusí, záleží na každém. Nízkonákladově se dá žít i ve městě. (I když od čeho nezávislý? On je to svým způsobem taky mýtus s tou nezávislostí, myslím, že člověk je ze své podstaty tvor závislý, sám /pře/žít nemůže.) 

No ale i když už nesním o totální nezávislosti, přece jen mě láká možnost si aspoň něco sama vypěstovat, mít žlutá čerstvá vejce od vlastních slepic a do polívky nakrájet vlastní mrkev, prostě proto že to je lepší a chutnější. (Kromě toho by bylo fajn mít si kde natrhat kopřivy a bez, to si ve městě moc nedovedu představit.)

Další důvod, možná i hlavní, je ten, že na venkově se mají kde vyřádit děti a pak v noci pěkně spí. ;-) (Ostatně to je důvod, který zmínila v listárně i jedna čtenářka Krásného venkova.)

Sen o úrodném životě na venkově asi budu muset ještě nějakou dobu jen snít, protože se právě stěhujem zase do jednoho hlavního města. Snad pak? Dá-li Bůh... 

Každopádně budu potřebovat, aby do té doby začal vycházet jiný časopis. Neměl by se jmenovat Krásný venkov, ale třeba Krásně praktický venkov. Nepotřebuju radu, jak postavit strašáka do zelí, spíš bych potřebovala nejdřív vědět, co mám udělat proto, aby mi zelí pěkně rostlo.
Kde místo slunečníku seženu nádoby na kvašení?

A kde slepice? A co mám udělat proto, aby měly vajíčka? 

Postup péče o ovocné stromy pro člověka, kterému usychají i kaktusy?

Čím krmit domácí zvířata, když mi v akvárku vychcípaly všechny rybičky?

A tak dále, a tak dále. Témat je mnoho a potřebují hodně místa k podrobnému rozepsání.

(A vůbec možná lepší než literatura by byl nějaký vorkšop pro měšťáky, co mají problém rozeznat rýč od motyky.)

Abych do té doby nezahálela, pokusím se vypěstovat nějaký žádoucí organismus v květináči a kvásek na chleba. Zatím se mi totiž povedlo vypěstovat pouze nežádoucí organismus na kvásku. ;-) 

Co vy? Ať už máte balkón nebo zahradu, bydlíte ve městě nebo na venkově, snažíte se dobývat nějaké potraviny přímo vlastním úsilím? A kde byste žili raději, kdybyste si mohli vybrat?

P.S.: V časopise najdete recept na sirup ze smrkových výhonků. Tentýž recept sdílely i SESTRY S PLODY, které tak vůbec rády vaří z toho, co zahrádka dá. 

P.P.S.: Když uvažuju o životě na venkově, často si vzpomenu na TENHLE článek od sanitan. Vůbec doporučuju celý její blog. Čtu jej moc ráda.