Detektivní babička

Zbývá mi týden do termínu.
Takže se s funěním valím po knihovnách, vracím, co musím, co můžu, půjčuju znova. Rovněž si půjčuju, co chci číst.

Dneska jsem se v kobyliské pobočce zaradovala, že v regálu s detektivkami mají hromady knih, na které se jinak čekají fronty, různé ty severské Larse a tak. Tak jsem měla slušnou hromadu včetně Dashiella Hammetta a myslila jsem si ještě na Fred Vargas, ale babička, která si vedlě me vybírala podle dlouhého podrobného seznamu čtivo se mnou začala komunikovat, ukázala na regál s P. D. Jamesovou a povídala mi, jak je to její oblíbená autorka, atd. Já samozřejmě byla úplně tumpachová, ve spontánní komunikaci nevynikám. Babička vytáhla jeden svazek z police a položila ho na mou hromadu a už už mi podávala další. Zarazila jsem ji s tím, že bych tolik knih už nepobrala (a smutně jsem přitom koukala k Fred Vargas). Tak doufám, že ta knížka bude dobrá, že do knihoven chodí kouzelné babičky s dobrým vkusem. Ale i kdyby ta babička byla normální s normálním vkusem, tak mě mrzí, že jsem ze sebe nevymáčkla víc než jen "hmňmň", což mělo suplovat "děkuju", a vyděšené třeštění očí místo úsměvu. Zlá, zlá asociálnost.