Nemůžu psát, co se malá naučila nového od doby, kdy jsem to psala naposled, protože by to vydalo na knihu. Beztak jsem to nikdy moc pravidelně veřejně nesepisovala, ale dnes udělám výjimku, protože ty její novinky jsou tak pěkně jazykové a kognitivní a... vůbec mě to fascinuje. Jen škoda, že jsem zapomněla 99%, co jsem se o tom učila ve škole, mohla bych porovnávat teorii a praxi.
Na Tině (bylo jí 18 měsíců, mimochodem) je vidět, jak to osvojování jazyka nefunguje na principu, že by se jen něco (např. jedno slovo) přidávalo k něčemu (např. k už osvojeným slovům). Významy a slova se jí v hlavě různě přesouvají, přeskupují. Například má jedno slovo (nebo to tak zní) pro víc odlišných jevů, protože zní podobně. Dřív bylo skoro všechno "š-š-š-š", nebo "s-s-s-s". Třeba had, spánek, tekoucí voda. Teď spaní začala říkat "pí" (= spí), hada a vodu moc nekomentuje. Ještě nedávno byli všichni ptáci "pípí", teď už rozlišuje "pípí", "kokoká" a "káčkáč".
Spoustu věcí ještě říct neumí, ale zato jsem si jistá, že jim rozumí.
Spoustu věcí ještě říct neumí, ale zato jsem si jistá, že jim rozumí.
No, nebudu zabíhat do detailu. To bych tu byla opravdu dlouho, kdybych si měla vybavit všechno, čemu rozumí a co říká.
Dneska mě ale potěšila a pobavila takovým malým pohybem směrem k uvědomění si sebe sama.
Dosud to bylo tak, že když viděla obrázek dítěte, řekla, že to je "mimi". I když viděla svou fotku. K její fotce jsem vždycky řekla cosi jako: "To je mimi Tina." Někdy jsem dodala: "To seš ty."
Před pár týdny se naučila ukazovat na všechny osoby kolem sebe, ale i včetně sebe. Na otázku "Kde je máma?" ukázala na mě, na otázku "Kde je Tina?" ukázala na sebe.
Když chtěla jídlo, řekla "ňam" a ukázala na požadovaný pokrm.
To je výchozí pozice.
Dnes ráno ovšem ukázala na jídlo a řekla: "Mimi!"
Nejdřív jsem jí moc nerozuměla, myslela jsem, že někde vidí obrázek dítěte, tak jsem se jí zeptala, kde je mimi. A ona ukázala na sebe... Tak jsem se pro jistotu zeptala, kde je Tina. A zase ukázala na sebe. (A to jídlo jsem jí taky dala, nebojte.) Ale řekla bych, že to byl pokus o vyjádření vlastnictví, nebo chtění? Prostě "mimi Tina" chce ten kus sýra!
Když nad tím tak přemýšlím, posledních pár dní ukazuje na bryndák a taky tomu říká "mimi". Že by to taky znamenalo "něco, co patří miminu"? Hm...
Nejdřív jsem jí moc nerozuměla, myslela jsem, že někde vidí obrázek dítěte, tak jsem se jí zeptala, kde je mimi. A ona ukázala na sebe... Tak jsem se pro jistotu zeptala, kde je Tina. A zase ukázala na sebe. (A to jídlo jsem jí taky dala, nebojte.) Ale řekla bych, že to byl pokus o vyjádření vlastnictví, nebo chtění? Prostě "mimi Tina" chce ten kus sýra!
Když nad tím tak přemýšlím, posledních pár dní ukazuje na bryndák a taky tomu říká "mimi". Že by to taky znamenalo "něco, co patří miminu"? Hm...
Jsem moc zvědavá na její další kroky v řeči.
Za zmínku stojí ještě to, že se před dvěma týdny naučila pracovat s barvami a dál tu schopnost rozvíjí. Nejdřív k sobě přiřazovala stejné předměty stejných barev (sadu razítek, v níž byla vždy každá barva dvakrát), dnes začala dávat barevné míčky na příslušné barvy na koberci.
Ty míčky mne překvapily!!
OdpovědětVymazatTy míčky mne překvapily!!
OdpovědětVymazat