Abyste byli v obraze.
H. je teď 2 a půl.
T. je teď 5 a 3/4. Prostě skoro 6.
Manžel je na homeoffice. Zvedne se a jde si pro něco do kuchyně. H. na něj: Ty pacuj!
T. na mě: Tatínek jde do hospody, aby si odpočinul... od tebe?!
po chvíli povídá T.: Je to s náma príma, viď?
H. se mnou jde v parku, drží mě za ruku a poskakuje: Tohle nedělej. To je složitý. Já to umim. Běhnout a skočnout. I (pro) kluky je to složitý. To dělaj nochmální holky. Malý.
Reakce H. na to, když poprvé slyšela svoje příjmení: Nene, já šem nochmální holka!
T. cestou ze školky: Víš kde máš nos? Kdyby ses chtěla dloubat v nose, aby ses omylem nedloubala v puse.
H. skoro každý den: Já pívám. Ty budeš ticho!
T. skoro každý den: Buď teď chvíli ticho.
H.: LÁ LÁLÁLÁ LÁ LÁLÁLÁ
H. každý den: Kde je můj tatínek požád???
H.: Já še válim. Jako válec.
H. cucá limetku: Hmm to je dobý! Je to chladký a etě pávilý. (sladký a ještě pálivý)
T. má třísku v noze a jen zmíním jehlu, ječí na celý barák asi dvacet minut.
já zcela vážně: Slibuju, že ti v tom nebudu rejpat, dokud mi to nedovolíš. (Dbám na to, abych tyhle sliby dodržovala.)
T. teatrálním rozechvělým hlasem: A proč ... bych ti to měla věřit?
H. v muzeu vidí jak ... ehm... se oplodňujou žáby: Hele, čvičí! Etě ňákou duhou ďabkou... (Hele, cvičí. Ještě s nějakou druhou žabkou. :-D)
H. když má uklízet: Bolí bíško. Muším opočinout.
H. když je pokáraná: Šem mutná.
T.: Nezlob už!
H.: Já nedlobim, já plakam. Uá uá uá.
H. po vykonání potřeby do wc: Šem šukelka! No jó!
Jednou se v téže situaci vyjádřila: Šem šukelka! Šem jako pán Ežíš. (Asi slyšela T., jak se ptala, jestli Pán Ježíš chodil taky na záchod.)
H. říká T.: T., máš láda čulání?
T.: ne, mě to nebaví
H.: Ale T.! Mušíš čůlat!
Dlouhé, podezřelé ticho. Ptám se muže, kde je H.
Z koupelny se ozve H.: Počkej na mě, holim fousy!
Byli jsme v galerii moderního umění.
H.: To bylo mužeum dobý.
já: Líbily se ti obrázky?
H.: Jo. Dihný.
T.: Já bych potřebovala boxovací pytel. Aby na něj nějaký malíř namaloval H.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Ještě vás oblažím životem svých Simíků...
Je vtipné, že si píšu deník hlavně pro děti do budoucna, ať mají nějaké pěkné záznamy o tom, co se dělo v našem běžném životě... a mezi tím ...
-
Tentokrát vás místo týdeníku čeká jednodeník. Nedávno jsem si vzpomněla na spontánní "projekt" několika bloggerek ( syroovka , K... -
Všímat si letních radostí a hledat věci, za které můžu být vděčná, patří už k takovým mým letním tradicím. A ono je možná dobře, že letním, ...
To je úžasné, nevím co víc k tomu napsat, ale hlášky Vašich dětí mi zlepšily den. Obdivuji H., že je schopna cucat limetku a ještě jí to chutná. Já bych to asi nedala.
OdpovědětVymazatJe s nima opravdu sranda. Občas se rvou a je to k zbláznění, ale průpovídkami si to žehlí.
VymazatMyslím, že děti maj trochu plechové pusy co se týče citrusů. Znam víc takových, co od mimin milují okusovat citrony.
:-) :-) Ty děti jsou ve zlatém věku :-)
OdpovědětVymazatJo, na tohle jsem se těšila a teď si to hodně užívám. :-D
VymazatNádherné hlášky, pobavila jsem se a nostalgicky jsem zavzpomínala, když byly malé moje holky. Ani nevíš, jak lituju, že už jsem tenkrát neznala blog, nebo že jsem si aspoň ty jejich hlášky nezapisovala do sešitu. :)
OdpovědětVymazatTaky si to bohužel zapisuju jen tak namátkově, ale to bych musela psát pořád. :-)
VymazatJsou to slaďoušci, taky si zapisuji výžblebty dětí a občas o tom napíšu, alespoň se to nikdy neztratí.
OdpovědětVymazatJo. Proč by Vám to měla věřit???
OdpovědětVymazat