sobota 23. března 2019

Den v životě - 20/03/19

Tentokrát vás místo týdeníku čeká jednodeník.

Nedávno jsem si vzpomněla na spontánní "projekt" několika bloggerek (syroovka, Klára z rybníčku, Nicenka). V roce 2015 si zaznamenaly své dny, aby viděly, kam jim mizí čas.

Strašně moc by mě zajímalo, jak by to napsaly teď! 

Protože teď hodně chodím s foťákem a potřebovala jsem motivaci pořádně si uklidit a být produktivní, taky jsem se o to pokusila.

Vybrala jsem si středu, je to jeden ze tří dnů s odpoledkou. Školka nám organizuje čas víc než bych chtěla.

Nebyl to nakonec úplně standardní den, chtěla jsem mít na fotkách uklizeno, tak jsem víc kmitala, ale měla jsem nakonec pocit, že jsem krom poklízení nic pořádně neudělala. A večer, kdy jsem na chvíli polevila ve sbírání a otírání, se láva hraček stejně vyřinula.

Nezaznamenávám, kdy jsem se modlila a tak. Růženec se modlím ve volných chvilkách, většinou v duchu a na prstech. A úplně největšinověji cestou do/ze školky.

5.10 - 5.50
Kojím.

6.20
Vstávám. Dělám si kafe, chystám svačinu a snídani pro T. a doufám, že se nevzbudí H.

Gudde Moien!


6.30
Vstává manžel, jde se umýt, aby ožil. (Zřejmě nám teče z kohoutků živá voda, ale já ji musím mít smíchanou s kávou.:-)

6.45
Budíme T. Harmonogram rána je celkem pravidelný a nacvičený.
Ona pak snídá, obléká se, češu ji. Já se většinou během její snídaně myju.

Učesáno.


7.40
Manžel odvádí T. do školky a jde do práce.

8.45
H. nezvykle dlouho chrní, tak se pouštím do přípravy jídla. Bude domácí pizza. Pro děti z normální mouky, pro nás květáková. T. by květákovou určitě nejedla, H. ji možná zkusí.
Pokouším se ukrást pár chvil na kreslení, protože mám NÁPAD!



9.12
Budí se H.

Snídaně šampionů





9.50
Pizzy hotovy, tak si říkám, že bych konečně měla chvilku? Ale to jsem si neměla říkat. H. se dožadovala jít na záchod (je jí 21 měsíců), tam se naklonila pro toaleťák, ztratila rovnováhu a spadla... obličejem na tyč od záchodové štětky! Úplně jsem se děsila, v jakém stavu uvidím její oko, až ji na sebe otočím... Díky Bohu to schytalo jen obočí - bude modřina, možná boule. A pláč a pláč a pláč. Ukazuje si na obočí a řve, že má "auvajs" a že chce "míííímóóóó". Takže kojíme.



cca 10.30
Vyrážíme na hřiště a pro T.





11.45
Vyzvedáváme T. ze školky a snažíme se dojít domů na oběd, aby se holky najedly včas a mohly si pohrát, než zas půjdem do školky.
Zdržuje nás H. nepřekonatelná touha chodit (kam se jí zlíbí) a T. touha lovit ploštice.



12.21
Obědváme!!!

T. povídá: "Já bych chtěla mít robota, co by mi dával mlíko, dokud bych neřekla stop."
Podívá se na mě a říká: "H. se má, ona má takovýho robota."


13.40
Obléct obě holky a vyrazit odvést T. na odpoledku. H. usíná v kočárku. UF!

14.10
Vracíme se do bytu, H. stále spí, parkuju ji v obýváku a plížím se do pokoje převléknout aspoň půlku postelí.

15.40
Vyjíždím z bytu se stále spící H. v kočárku a jedem pro T. Tentokrát naposledy, hurá.

16.00
Odcházíme od školky a probouzím H. Jdeme přes park na hřiště s trubkovitou klouzačkou. Tam si holky hrajou na fazole a oříšky, co se rozemelou na mouku.
Zastavujeme se u sochy v parku, kde je virtuální pokémonová tělocvična a chvilku trénujeme pokémony, přebaluju H., pokocháme se květinami, ptáčky, sekvojemi a jdeme se klouzat.



Taky váš kočárek vypadá takto?




17.17
Doma! Jdu chystat první večeři. (Mám doma totiž hobitečky.)
Připravuju si, co je potřeba udělat za úkoly po lekci lucemburštiny. Ale nakonec něco stihnu udělat ještě před. Druhý den chci jít s H. na cvičení pro batolata, tak si připravím oblečení pro obě a začnu vařit brokolicovou polívku na druhý den.



19.00 - 20.00
Skypová lekce lucemburštiny. Má dospělácká chvilka. 
Manžel začíná koupat děti a ty si pak dávají nějakou další večeři.




21.00
T. spí, ale s H. zápolíme. V ložnici se nakojí a místo usnutí zdrhá do obýváku, protože chce "tátu".

22.20
Konečně usíná H. Já si chvilku čtu knihu od P. D. James a odpadám.

23.00
Jdu spát já, manžel ještě skládá hudbu.

A druhý den vše odznova.


A jak to máte vy? Stíháte se vyspat? Máte aspoň občas uklizeno nebo si naopak klepete na čelo, jak je možné, že permanetně nic nestíhám? :-D Napište si taky jedodeník a dejte vědět, ať se můžu podívat. :-) 

9 komentářů:

  1. ParanoidAndroid25. března 2019 2:37

    Jůů, zaujala mě květáková pizza, jak se to dělá?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Půlka květáku mi vychází na jeden plech - nastrouhat nebo rozmixovat. Smíchat s nekolika vejci - aspoň 2, ale meze se nekladou. Pak se přidá strouhaný sýr nebo něco podobného. Někdo do směsi nastrouhá mozzarelu, eidam... já tentokrát jen dala pár lžic zakysané smetany, sůl, pepř, oblíbené koření. Tato směs se nalije na plech s pečícím papírem, dá se asi na 10 minut péct. Pak se na placku nakladou oblíbené pizzové dobroty - šunka, sýr, rajčata, olivy, houby, cokoliv:-) a dá ještě zapéct.
      Inspiruji se třeba tímto, ale realizuju podle toho, co je doma: https://dl-pharmacy.com/hlavni-jidla/kvetakova-pizza/
      Ať chutná!

      Vymazat
    2. ParanoidAndroid26. března 2019 1:08

      Díky. Tak jsem to zkusil. Nejsem dost zkušený na to, abych poznal, kde jsem udělal chybu - "těsto" se trhalo. Asi jsem měl z nadrceného květáku vycedit vodu, nebo přidat víc sýra.
      A pizza byla dost hořká, to nevím, jestli bylo kořením, nebo květákem.
      Celkově spíše zklamání...

      Vymazat
    3. Tak to mě hodně mrzí. Pokud se pustíte do dalších pokusů, třeba to vychytáte, aby vám vyhovovala. Dělám všelijaké květákové placky a pizzy poměrně často a chutnají mi.

      Vymazat
  2. Robot na mlíko je dobrej! :D
    Dnes jsem vstávala ve 3:35, 5:00-15:00 v práci, domů jsem dorazila v 15:35. Flákla jsem tašku s nákupem na linku, sedla si na gauč a půl hodiny koukala do blba. Poděkovala jsem mamince, že hlídala kluky a vzala je ven, protože já toho dnes schopná nejsem. Vlastně tak nějak průběžně koukám do blba pořád, jen jsem si to střihla sprchou a klukům jsem dala večeři. Za půl hodiny jdu spát, protože se mění čas a já ráno jedu tyhle pecky nanovo, počínaje vstáváním ve 3:35 :D.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No to je pěkný program na víkend. Takhle jsem vstávala kdysi na jednu brigádu a říkala jsem si: 3.15 - vstávám já a trapisti.

      Vymazat
  3. Jé, to je ale krása! Fakt! To je nádherně napsané:-) Jasně, že jde vidět, jak je to náročné, ale strašně se mi to líbí. Nevím, jestli bych měla odvahu popsat svůj den, ale líbí se mi to. Nevím, třeba včerejšek a výbuch u maturitní písemné práce, kdy mi hlava udělala píp....................... a já se nestačila divit. No a co následovalo pak! :-) :-) Dnes už je mi líp :-)) měj se hezky! a držím palce s kojením :-)))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. A to to byl ještě celkem mírný a klidný den. Jsem tak unavená! :-)
      Mně se taky nechtělo psát o svém dni v roce 2015, ale teď to na mě nějak dolehlo a zkusila jsem to.
      Jak dopadla maturitní práce? Doufám, že dobře!

      Vymazat
    2. A moc děkuju za komentář, povzbudil mě v momentu protivnosti a vyčerpání.

      Vymazat

Už to na mě přišlo aneb Přepisování paměti

Jsme v Česku o něco déle než měsíc. (A já si pořád nevyběhala rodičák na malého, ale třeba si už konečně vyzvednu občanku.) Zatímco manžel t...