Ze života: Můj muž se cítí občas nedostatečně doceněn. Včera koupil odpadkový koš a já ho za to pochválila, protože mi ty smrduté igelitové tašky v chodbě dost znepříjemňovaly život, obzvlášť když se při vyhazování lógru zkroutily a lógr skončil všude jinde než uvnitř. Manžel na mou chválu reagoval potěšeně: "Ještě mi to říkej!" Asi na tom budu muset zapracovat.
Cestou domů jsem pokračovala v četbě další knihy od Torey L. Hayden, Zvíře. Předchozího čtenáře nenechal chladným překlad, i když nechápu proč. Překládat do češtiny donut jako koblihu mi přijde adekvátní: v Americe je běžným mlsem donut, u nás je to kobliha, zatímco donut se v našem prostředí jeví být příznakový, což upoutá pozornost, a to je v tomto příběhu zbytečné, navíc je naprosto nepodstatné, čím se Charity cpala.
I tak ale pobavilo...
Žádné komentáře:
Okomentovat