Uličnice
Jene plamenný, myšlené tlení tě zdvihá, malíček smočený nehasí.
Slunce je společný kříž s rybou.
Nakladatel jde cestou zasvěcenou lásce, nesa knihy prodejci.
Svazky obklíčené řádem, cechem, studenty a
člověkem obraným o
korunu, plášť a pocty.
Vše spíná pravé panenství.
Pochváleno budiž.
Sloup ohně ze středu lechtá vesmír,
kdyby byl prstem, lehtal by Boha na chodidle.
Kdyby měl Bůh chodidla.
Jene plamenný první, řetěze tvých kotníků,
byl hořícím keřem jalovec?
Lilie Anina hozená u zábradlí stříbrných zlatých příček.
sobota 5. listopadu 2011
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Jako Fénix z popela nebo spíš Jožin z Bažin...
...jsem si připadala, když jsem se konečně vyhrabala z hnusné chřipky, která mě zmohla na netypicky dlouhou dobu. Co mě překvapilo a dlouho ...
-
Tentokrát vás místo týdeníku čeká jednodeník. Nedávno jsem si vzpomněla na spontánní "projekt" několika bloggerek ( syroovka , K...
-
Všímat si letních radostí a hledat věci, za které můžu být vděčná, patří už k takovým mým letním tradicím. A ono je možná dobře, že letním, ...
Žádné komentáře:
Okomentovat