Uličnice
Jene plamenný, myšlené tlení tě zdvihá, malíček smočený nehasí.
Slunce je společný kříž s rybou.
Nakladatel jde cestou zasvěcenou lásce, nesa knihy prodejci.
Svazky obklíčené řádem, cechem, studenty a
člověkem obraným o
korunu, plášť a pocty.
Vše spíná pravé panenství.
Pochváleno budiž.
Sloup ohně ze středu lechtá vesmír,
kdyby byl prstem, lehtal by Boha na chodidle.
Kdyby měl Bůh chodidla.
Jene plamenný první, řetěze tvých kotníků,
byl hořícím keřem jalovec?
Lilie Anina hozená u zábradlí stříbrných zlatých příček.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Pod letní oblohou
Asi nejsem moc letní blogopisač, nebo možná zážitkový? Jak bylo vidno z minulého příspěvku, rodinné vzpomínky uchovávám. Uchovávám i osobní ...
-
Tentokrát vás místo týdeníku čeká jednodeník. Nedávno jsem si vzpomněla na spontánní "projekt" několika bloggerek ( syroovka , K... -
Široké hluboké jsou ty genealogické tůně a já jsem se rozkročila opravdu pořádně. Přemýšlím, že bych zejména pro své příbuzné zpracovala něj...
Žádné komentáře:
Okomentovat