Ležím na trampolíně na zahradě a chytám trochu slunce.
Čtyřletá se ke mně přitulí: Budeš mi chybět, maminko.
Já: Co? Já nikam nejdu.
Čtyřletá: Nemluv a nesměj se, hraju si, že seš mrtvá.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Divnosbírky I.
Poslední zajímavá osobní sbírka, kterou jsem mohla zahlédnout, byla výstava "slepiček" na zámku Kačina. Slepiček všeho druhu. Třeb...
-
Tentokrát vás místo týdeníku čeká jednodeník. Nedávno jsem si vzpomněla na spontánní "projekt" několika bloggerek ( syroovka , K... -
Všímat si letních radostí a hledat věci, za které můžu být vděčná, patří už k takovým mým letním tradicím. A ono je možná dobře, že letním, ...
:-D
OdpovědětVymazatMilé dieťa. ;-)