středa 18. prosince 2019

Vzpomínací

Nemůžu si vybavit, jestli jsem už tyhle fotky sdílela nebo podobný příspěvek psala. 
Vzpomínám na naše manželské a rodičovské začátky v Bohnicích. 
Neuvěřitelné, že to někdy byla přítomnost...

+
pár retro článků



A teď zas běžím... ať mi ta přítomnost pořád někam neutíká.













4 komentáře:

  1. To sídliště je děsivě obrovské, ale Praha už taková je...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mně přišlo ještě takové docela pěkné. Dalo se tam hezky procházet.

      Vymazat
  2. Přítomnost utíká... taky mám někdy pocit, že se až moc zasekávám v minulosti. Ale zase je to někdy lepší než přehnaně přemýšlet nad budoucností.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jojo, ale aspoň vidím, že psaní blogu má smysl aspoň pro mě. Aspoň si můžu dělat takové exkurzy.. :-D

      Vymazat

Genealogické objevy: Tragédie ze školní kroniky

Kdykoli objevím nějakého svého předka v matrice, mám radost, ale poštěstilo se mi ještě něco lepšího. Objevila jsem záznam o svém prapradědo...