sobota 9. února 2019

Úmor sílí

03/02/19
Víkend stále ve znamení marodění. V neděli dostala T. horečky, až z toho blouznila. Stěžovala si na bolest uší.

04/02/19
S T. na ORL, napsal antibiotika a řekl, že má jít do školky. Logiku lucemburských lékařů nechápu.
T. si u lékaře prohlížela přístroj na vyšetřování uší: Tímhle pan doktor poslouchá hlasy bacilů?

05/02/19
T. bude skoro pět. Vojta se jí ptal, jestli by se jí líbil k narozeninám mikroskop.
Ona na to: Tatínku, já nechci mikroskop, já bych radši puzzle a princeznovský šaty.

Ale už si to rozmyslela, už prý chce i mikroskop. 



06/02/19
Tento týden jsme oficiálně zahájily hřišťovou sezónu.
Možná jako jediné v naší čtvrti. Tento týden nemrzlo, spíš občas pršelo, ale na hřištích jsme bývaly dost opuštěné. Přitom trable s blátem snadno vyřeší gumové kalhoty. 

07/02/19
Rozhovory s našimi děvčaty (skoro mám pocit, že ten blog píšou ony).

T.: A když jsem viděla to hřiště, tak jsem se urazila! (Myslela zarazila.)


Já: Nenechaly jsme něco na tom hřišti?
T.: Ne, jen naši lásku. 


I batole H. začíná pěkně komunikovat.
Jde do kuchyně a povídá: A-a-a! 

Já: Chceš napít?
H.: Jo. Taj. 

08/02/19
Zjistila jsem, že když zapomenem na stole pastelky, nemusím připravovat svačinu. Děti se po návratu domů vrhnou opět na kreslení a na jídlo zapomenou.


Skřítkové Mechovníček a Trávovníček podle Růženčiných pohádek


09/02/19
Nepořádek se nevyplatí!
Jen se neumím přeučit.

Šla jsem dát vyprat počuraný aj. plíny.
Přijdu domu, luxuju a čuchám, co to pořád smrdí. Zajela jsem s vysavačem do chodby a tam taška s těma plínama. Co jsem teda dala vyprat?

Tušíte správně. V chodbě jsem měla tašku s vypranýma a suchýma plínama, který se teda pro jistotu perou znova. (Všimla jsem si včas, praly se asi 5 minut, takže jsem k nim ještě běžela přihodit ty pleny, co praní potřebujou.)

T. staví kopec z polštářů a říká: H.! Dat ass net fäerdeg!
Já: Pomoc! Ty seš Lucemburčan!
T.: Neřikej pomoc, dyť jsem i Češan.



Příště si zkusím všímat i jiných věcí, než jen výroků mých drahých potomkyň.


2 komentáře:

  1. Lydie
    Tak ty výroky dětí mě rozesmály....malují také pěkné obrázky.
    Já bych asi v cizině žít nedokázala.../asi to bude tím, že na "západ" jsem se podívala až po revoluci - to mě už bylo 40+/
    Také píšeš, že pereš látkové pleny - tady se také k nim vrací - je to asi dobře...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Zdravím Lydie, díky za komentář.
      Taky jsem si nepředstavovala, že budu žít v cizině a mám z toho stále smíšené pocity. :)
      Látkové pleny střídám s jednorázovými - většinou, když jsou děti přes den víc doma.
      Pěkný den přeju.

      Vymazat

Divnosbírky I.

Poslední zajímavá osobní sbírka, kterou jsem mohla zahlédnout, byla výstava "slepiček" na zámku Kačina. Slepiček všeho druhu. Třeb...