sobota 9. února 2019

Úmor sílí

03/02/19
Víkend stále ve znamení marodění. V neděli dostala T. horečky, až z toho blouznila. Stěžovala si na bolest uší.

04/02/19
S T. na ORL, napsal antibiotika a řekl, že má jít do školky. Logiku lucemburských lékařů nechápu.
T. si u lékaře prohlížela přístroj na vyšetřování uší: Tímhle pan doktor poslouchá hlasy bacilů?

05/02/19
T. bude skoro pět. Vojta se jí ptal, jestli by se jí líbil k narozeninám mikroskop.
Ona na to: Tatínku, já nechci mikroskop, já bych radši puzzle a princeznovský šaty.

Ale už si to rozmyslela, už prý chce i mikroskop. 



06/02/19
Tento týden jsme oficiálně zahájily hřišťovou sezónu.
Možná jako jediné v naší čtvrti. Tento týden nemrzlo, spíš občas pršelo, ale na hřištích jsme bývaly dost opuštěné. Přitom trable s blátem snadno vyřeší gumové kalhoty. 

07/02/19
Rozhovory s našimi děvčaty (skoro mám pocit, že ten blog píšou ony).

T.: A když jsem viděla to hřiště, tak jsem se urazila! (Myslela zarazila.)


Já: Nenechaly jsme něco na tom hřišti?
T.: Ne, jen naši lásku. 


I batole H. začíná pěkně komunikovat.
Jde do kuchyně a povídá: A-a-a! 

Já: Chceš napít?
H.: Jo. Taj. 

08/02/19
Zjistila jsem, že když zapomenem na stole pastelky, nemusím připravovat svačinu. Děti se po návratu domů vrhnou opět na kreslení a na jídlo zapomenou.


Skřítkové Mechovníček a Trávovníček podle Růženčiných pohádek


09/02/19
Nepořádek se nevyplatí!
Jen se neumím přeučit.

Šla jsem dát vyprat počuraný aj. plíny.
Přijdu domu, luxuju a čuchám, co to pořád smrdí. Zajela jsem s vysavačem do chodby a tam taška s těma plínama. Co jsem teda dala vyprat?

Tušíte správně. V chodbě jsem měla tašku s vypranýma a suchýma plínama, který se teda pro jistotu perou znova. (Všimla jsem si včas, praly se asi 5 minut, takže jsem k nim ještě běžela přihodit ty pleny, co praní potřebujou.)

T. staví kopec z polštářů a říká: H.! Dat ass net fäerdeg!
Já: Pomoc! Ty seš Lucemburčan!
T.: Neřikej pomoc, dyť jsem i Češan.



Příště si zkusím všímat i jiných věcí, než jen výroků mých drahých potomkyň.


2 komentáře:

  1. Lydie
    Tak ty výroky dětí mě rozesmály....malují také pěkné obrázky.
    Já bych asi v cizině žít nedokázala.../asi to bude tím, že na "západ" jsem se podívala až po revoluci - to mě už bylo 40+/
    Také píšeš, že pereš látkové pleny - tady se také k nim vrací - je to asi dobře...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Zdravím Lydie, díky za komentář.
      Taky jsem si nepředstavovala, že budu žít v cizině a mám z toho stále smíšené pocity. :)
      Látkové pleny střídám s jednorázovými - většinou, když jsou děti přes den víc doma.
      Pěkný den přeju.

      Vymazat

Už to na mě přišlo aneb Přepisování paměti

Jsme v Česku o něco déle než měsíc. (A já si pořád nevyběhala rodičák na malého, ale třeba si už konečně vyzvednu občanku.) Zatímco manžel t...