pátek 8. února 2013

A co teď?

Naprosto nezaslouženě jsem udělala předposlední zkoušku. Poslední lemřím způsobem odkládám na letní zkouškové! 

Možná. 

Každopádně mě v letním semestru nečeká odpočinek v žádné oblasti. Hromada zkoušek, další přijímačky, cesta na východ do hor a k moři, ... křest a svatba.
A co teď?
  • Mám si užít víkend, jít na procházku, číst si nenáročnou literaturu. A zjistit, že mě to vlastně neuspokojuje.
  • Nebo se mám nervovat s tím, že na tu zkoušku mám docela málo času, ale pustit se do toho a doufat, že to opět dopadne nezaslouženě dobře. A propracovat neděli!? Daru neděle se zříkám nerada.
  • A co se třeba pustit do seminárek? Mám napsat dvě zápočtové a dvě zkouškové. To není málo na necelý týden. Kde je tedy jejich budoucnost. No ano, v letním semestru. 

Otázka "a co teď?" se netýká ale jen následujícího týdne, nýbrž i další velké potenciální změny. Z třetího odstavce se může zdát, že těch změn je již dost, ale kdeže. Jako každý rok pociťuji pokušení studovat ještě nějaký obor. Již jsem odeslala přihlášku na obor podobný tomu, který studuji teď, ale má i praktickou část, takže by se možná mohlo stát, že se nesetkám s tím sympatickým pánem s pracáku tak rychle, jak jsem prorokovala. Kromě toho jsem ale zjistila, že existuje obor, kde se učí, jak vyplňovat formuláře. Velmi svůdné! Znovu se mi vrací vzpomínka na pracák, kde mi méně sympatická paní špatně vyplněný formulář málem omlátila o hlavu. Mám investovat, či ne? Ještě mám pár dní na rozmysl.

Jak ale naložím s víkendem? Že by převážilo šprťáctví a já se pustila do té zkoušky? Inu, to pak ale žádné pěkné výletní články-fotky nečekejte. Leda z dalšího týdne, třeba opravdu budu mít aspoň den, dva volno.

Tak strašně bych si přála směr! Abych věděla, kudy se mám ubírat. Abych nelítala ode zdi ke zdi, od jedné splněné povinnosti k druhé, abych věděla, k čemu mi všechny jsou. Abych dokázala stát i bez vratké a iluzivní opory akademického řádu! 

 

Žádné komentáře:

Okomentovat

Genealogické objevy: Tragédie ze školní kroniky

Kdykoli objevím nějakého svého předka v matrice, mám radost, ale poštěstilo se mi ještě něco lepšího. Objevila jsem záznam o svém prapradědo...