Včera oslavila moje milovaná první narozeniny. Byly dorty, dárky, šatičky a focení. Dopoledne před oslavou jsem jí vyklízela staré oblečení, abych do skříně zařadila nové kousky, které přivezla babička. Protože malá byla s babičkou na hřišti, měla jsem čas při tom i uvažovat, jak je to podivné a zároveň normální, když se na svět vyloupne z nicoty nějaká malá duše, inspiroval mě útržek z knihy sv. Františka Saleského. Dopřála jsem si ten luxus sednout a myšlenky sepsat na svůj "signální" blog, který čte specifický okruh čtenářů, ale při příležitosti prvních narozenin je můžu vlastně sdílet i tady, pro "veřejnost": https://somniferka.signaly.cz/1504/nebyla-je Místo fotek. ;-)
neděle 12. dubna 2015
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Jako Fénix z popela nebo spíš Jožin z Bažin...
...jsem si připadala, když jsem se konečně vyhrabala z hnusné chřipky, která mě zmohla na netypicky dlouhou dobu. Co mě překvapilo a dlouho ...
-
Tentokrát vás místo týdeníku čeká jednodeník. Nedávno jsem si vzpomněla na spontánní "projekt" několika bloggerek ( syroovka , K...
-
Všímat si letních radostí a hledat věci, za které můžu být vděčná, patří už k takovým mým letním tradicím. A ono je možná dobře, že letním, ...
Žádné komentáře:
Okomentovat