Na módu "holky ve stárbaxu" existuje narážka v současné beletrii. Také leccos objasňuje:
Soukupová, Petra: Marta v roce vetřelce. Host, 2011, s. 175
Sobota 15. února
Řeknu rodičům, že se jedu učit k Romaně, a jedu do Starbucks, moje stará základna, ještě z doby, kdy sme s holkama jen tak zevlovaly místo školy, dobrý kafe s mlíkem, teplíčko, člověk tam může sedět celej den a nic si nedat, voní to tam a občas tam sou cizinci, který se nahlas baví, tak je můžu poslouchat, což je zábavný, a dneska sednu a čtu.
Zalézt někam do kavárny s knihou (nově zakoupenou, viz foto) je ale milá představa. Zvlášť začíná-li zkouškové.
Teď mě ale čeká ještě jiná četba, na zítřejší poslední seminář o genderové literární historii, Stabat Mater od Julie Kristevy. Jak řekla enigmaticky jedna kolegyně: "Je to krátký, v tom to není..." Mně to nepřijde ani nějak zvlášť neprůhledný, i když to třeba čtu špatně. Ale ten punk v tom je jinde...
Stabat Mater dolorosa,
juxta crucem lacrimosa,
dum pendebat Filius.
...
juxta crucem lacrimosa,
dum pendebat Filius.
...
Awo, jaký jsou ty další díly Dextera? Já jsem nadšeně přečetla první a druhý mě asi po 20 stránkách strašně štval stylem psaní :/
OdpovědětVymazatNo, zatím jsem stále ve fázi nadšeného čtení prvního dílu, přičemž jsem jen drobet nahlédla do toho čtvrtého (když jsem ještě netušila, že se mi podaří sehnat i ty tři první). Fakt je, že ten jazyk je specifický a že mě motivuje i záliba v seriálu, v hrdinovi, potřeba prokrastinace a dlouhé čekání na další sérii.
Vymazat