Víkend v Krušných...

 ... horách.

Ubytováni Mezi jeleny. Na poslední chvíli, protože dům se bude zřejmě na podzim prodávat. 

Domluvili jsme se přáteli a vydařilo se. Opravdu totiž platí, že děti pochodujou lépe, když jdou s jinýma dětma. 

Společné prostory jsme sdíleli s vedoucími dětské výpravy a jejich partičkou dětí, takže naše děti se mohly družit ještě více. V ubytování byla i "tělocvična", kde děti dováděly na matracích. Nejvíc je asi bavilo společně nahánět kočky a sdílet své popkulturní reference na Roblox, Minecraft a jiné. 

V sobotu večer jsme společně s majiteli, Alicí a Anbuem, i dětskou výpravou vařili večeři - indické jídlo. Manžel dostal rychlokurz v přípravě naanu, obzvlášť když Anbu na něj volal: "Další placky! - Moc tenký! - Moc tlustý!" A manžel zuřivě válel a nosil. :) 

V domě a okolí nebyl signál, nedalo se telefonovat, ani jsme nechytali internet. Aspoň jsem se přesvědčila, že za to, že teď nejsem schopná číst, nemůže mobil, ale neustálé: "Mamí?!"

Na těch obřích palandách pro osm trpaslíků se ale spalo jak na obláčku, i když během noci vyhasl kotel a ráno byla kapánek zima. 

Nebudu popisovat celý víkend, jen ve zkratce napíš highlighty. 

V oboře Linhart u Karlových Varů jsme viděli daňky, jelínky a hlavně divočáky. Děti z nich byly nadšené. A vysochanou obří židli se stolem, kolem kterých byly dřevěné sochy odpadků a mrtvýho jelena. Zvláštní instalace. 

Výlet k rašeliništi Malé jeřábí jezero byl typicky idylický: modrá obloha, zelené stromy, vše pozlaceno slunečním svitem. Asi kilometr jsme šli v Německu. :-) 

Také by se dal vyjádřit veršem: Včera jsem v lese byl, byl jsem tam naposled, abych maily vyřídil, musel jsem vylézt na posed.

 

Večer spontánní cesta k nedalekému creepy-postapo místu. Bývalý cínový lom Rolava. Není zřícenina jako zřícenina, atmosféra byla opravdu intenzivní. Vedoucí zde udělaly bojovku pro své svěřence a naše děti se mohly přidat.

 

Procházka s alpakami. Akce spíš pro děti, ale i my jsme se bavili tím, jak naše robátka přemlouvají lamy, aby se vydaly jejich směrem.  

 

Po odjezdu ještě výšlap k rozhledně na Blatenském vrchu nad Horní Blatnou. Cestou je také zajímavý kulurně-přírodní útvar Vlčí jámy. Pozůstatky středověkého cínového dolu. Rozhledna bohužel ještě nebyla otevřená, alespoň jsme se na vrcholku občerstvili. 

Děti se pak hodně těšily domů - na počítač. A my méně - na vybalování. Příště zas musíme něco vymyslet s přáteli, ať netrápíme naše děti pouze naší přítomností.