Na dětská hřiště si v Lucembursku nemůžu stěžovat.
Staví se nová, stará se opravují, vozí se nový písek, přistavují se k nim pomalu ale jistě záchody.
Dneska se jedno nové nedaleko slavnostně otvíralo.
Jídlo a pití zdarma (z T. nové mikiny by se dalo přesně vyčíst, co jedla), klaun, co dělal zvířátka z balónků, saxofonisti a známé tváře ze školky a z okolí. Dokonce jsem se s jedním pánem pozdravila.
Jen T. se bude muset naučit projevovat svá přání v lucemburštině. Od klauna chtěla dostat balónkovej meč a vyfasovala pudla.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Pod letní oblohou
Asi nejsem moc letní blogopisač, nebo možná zážitkový? Jak bylo vidno z minulého příspěvku, rodinné vzpomínky uchovávám. Uchovávám i osobní ...
-
Tentokrát vás místo týdeníku čeká jednodeník. Nedávno jsem si vzpomněla na spontánní "projekt" několika bloggerek ( syroovka , K...
-
Široké hluboké jsou ty genealogické tůně a já jsem se rozkročila opravdu pořádně. Přemýšlím, že bych zejména pro své příbuzné zpracovala něj...
Žádné komentáře:
Okomentovat