Jako včera, jako nedávno i nedaleko
jsem procházela Prahou i sty
jinými městy
a dívala se víc na chodník než kolem
a říkala jsem přitom
Svatá Maria, Matko Boží,
pros za nás hříšné...
za všechny, kdo jdem po ulici
za všechny lidi právě dlící
za okny
... nyní i v hodinu smrti naší.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Jako Fénix z popela nebo spíš Jožin z Bažin...
...jsem si připadala, když jsem se konečně vyhrabala z hnusné chřipky, která mě zmohla na netypicky dlouhou dobu. Co mě překvapilo a dlouho ...
-
Tentokrát vás místo týdeníku čeká jednodeník. Nedávno jsem si vzpomněla na spontánní "projekt" několika bloggerek ( syroovka , K... -
Všímat si letních radostí a hledat věci, za které můžu být vděčná, patří už k takovým mým letním tradicím. A ono je možná dobře, že letním, ...
Žádné komentáře:
Okomentovat