Jako včera, jako nedávno i nedaleko
jsem procházela Prahou i sty
jinými městy
a dívala se víc na chodník než kolem
a říkala jsem přitom
Svatá Maria, Matko Boží,
pros za nás hříšné...
za všechny, kdo jdem po ulici
za všechny lidi právě dlící
za okny
... nyní i v hodinu smrti naší.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Pod letní oblohou
Asi nejsem moc letní blogopisač, nebo možná zážitkový? Jak bylo vidno z minulého příspěvku, rodinné vzpomínky uchovávám. Uchovávám i osobní ...
-
Tentokrát vás místo týdeníku čeká jednodeník. Nedávno jsem si vzpomněla na spontánní "projekt" několika bloggerek ( syroovka , K...
Žádné komentáře:
Okomentovat