neděle 25. října 2015

Procházka v Hylvátech - okamžitý post

Ráda se procházím ulicemi. Dívám se na domy, občas je fotím a připadám si jak voyeur. Ale není třeba se bát, ze soukromí mě nezajímá víc než cinkání příborů z otevřeného okna, barevné ponožky na šňůře, nebo silueta člověka za záclonou. Mě víc baví, co domy o sobě vypráví ulici. Teď procházím hylvátskou ulicí a vidím: dýně za okny, záclonu s vetkanou krajinou, reliéf vodních ptáků na fasádě, dveře orámované luxfery, kočku provádějící očistu, hliněnou sovu v předzahrádce, podivné králíky nalepené okně, tabulku s domovním číslem, na níž je tak malá mozaika, že si jí v chvatu nikdo nevšimne... a květiny a rajčata a detaily, kterých jsem si nevšimla. Nad tím podzimně zabarvený hřbet vedoucí k Andrlovu vrchu. 


Žádné komentáře:

Okomentovat