Asi nejsem moc letní blogopisač, nebo možná zážitkový? Jak bylo vidno z minulého příspěvku, rodinné vzpomínky uchovávám. Uchovávám i osobní vzpomínky, neb hustě popisuji stránky deníků. Ale nechci mít nad sebou ještě bič, že popíšu každý letní výlet ještě na blog. Vždyť co... Taky máte svoje výlety, kde svítí nebo nesvítí sluníčko, vidíte staré zdi a starý nábytek, obrazy, sochy, parky. Nějakým způsobem se namáčíte do vody, ať už sladké nebo slané. Tak co bych o těchto věcech mohla napsat nového.
Ale je srpen a něco, co se nedá moc dobře vyfotit, se děje. A letos se to děje velmi pěkně, protože jsou jasné noci. Je tak trochu vidět roj Perseid. A pro mě je to taková tradice, protože jak děti rostou, snažím se je udržovat vzhůru (nejstarší s tím už nemá problém) a nutím je mžourat na oblohu příliš přepálenou světelným smogem. Letos jsme to ale díky teplu a suchu vymysleli pohodlnější pozorování, než sedět na lavičce se zakloněnou hlavou a čekat. Vytáhli jsme na terasu matrace, peřiny, plyšáky a repráček s pohádkami a nocujeme přímo pod hvězdami. Kvůli světlu linoucímu se z noční Prahy toho opravdu moc vidět není, ale každý z nás nějakou Perseidu zahlédl (i když nevím, zda manžel taky, nesvěřil se, ale děti ano, dokonce i nejmladší). Zřejmě jsme dokonce viděly s mladší dcerkou i bolid. Jedno těleso bylo totiž velmi zřetelné a vypadalo to jako kdyby nad námi prosvištěl plamen, ne jen vzdálená čárka. Usínali jsme a za hlavami se nám kolébala Kasiopea, nad námi zářila jasná Vega, a částí křídla mávala Labuť, trochu zakrytá střechou, jako první zřetelně viditelné těleso nás večer zdravil Arcturus. Kolem půlnoci, když obloha byla trochu temnější, bylo vidět i části Malého vozu. Každý srpen si slibuji, že naplánuji dovolenou někde daleko od sídel, ale zatím se mi to nikdy nevyvedlo. Jednou, při našem prvním pozorování, jsme byli ve vesničce u Českého ráje, to jsme viděli dokonce Mléčnou dráhu. Ten pohled na rameno naší galaxie mi dost chybí.
A protože psí víno na plotě začíná rudnout, plánuju si, jestli se mi vydaří na podzim spatřit Andromedu, a jak se srovnáme se změnami, které nás čekají, budeme moct vyhodnotit, až bude noční oblohu zdobit Orionův pás. Byť dnes ještě mají být teploty vražedně vysoké, už vytahuji pletení a experimentuji s novými vzory. Je horké léto, půlka srpna a já se pomalu nořím do svetru podzimu.
A protože psí víno na plotě začíná rudnout, plánuju si, jestli se mi vydaří na podzim spatřit Andromedu, a jak se srovnáme se změnami, které nás čekají, budeme moct vyhodnotit, až bude noční oblohu zdobit Orionův pás. Byť dnes ještě mají být teploty vražedně vysoké, už vytahuji pletení a experimentuji s novými vzory. Je horké léto, půlka srpna a já se pomalu nořím do svetru podzimu.
