...neboli kroniky. I když rodinná kronika se vžilo spíš pro knihu, v níž je sepsána historie rodu. To, co vkládám do naší rodinné knihy/deníku/kroniky se historií pomalu stává. Od roku 2020 dělám svým dětem takovou vzpomínací knihu, ve které je zaznamenáno, co jsme spolu prožili. Jsem založením rodinný archivář, tak mě to i hodně baví. Věci jako deník miminka mi nikdy moc nešly, protože v miminkovském období prvního dítěte mi nefungoval mozek a u dalších dětí to byl takový fičák, že jsem byla ráda, že jsem obstarala základní úkony a úkoly, a pokud jsem něco miminku sepisovala, tak leda v kontextu aktivit celé rodiny. Aby toho nebylo málo, tak píšu svoje deníky a ještě píšu "třídní knihu" jako doplněk k domškoláckému portfoliu, kde jsou záznamy toho, co jsme doma probírali.
Naše kroniky nepíšu do sešitů, ale používám na ně pořadače, děrované papíry a eurofolie. Záznamy se tak dají doplňovat zpětně, případně se k nim dají doplnit obrázky dětí, apod. Málokdy jsem vzorná a tvořím záznam hned po akci, většinu nějakou dobu schraňuji vstupenky, prospekty a obrázky dětí a pak je nasáčkuju do pořadače a opatřím nějakými komentáři.
Zde je několik fotografií na ukázku a pro inspiraci:
úterý 15. července 2025
Naše rodinné deníky...
středa 9. července 2025
Tři fajn akce letošního jara
Letos nám konečně vyšla účast na akci Armáda na Náplavce. Sešly jsme se tam s mou kamarádkou a jejíma dětma, což je vždycky velké pozitivum, protože naše děti rády tráví čas s kamarády. Je to zkrátka přidaná hodnota. Tuto akci velmi ocenil náš nejmenší, protože miluje všechny možné ozbrojené i záchranné složky. Ale ve všech vyvolaly velký dojem přelety vrtulníků nad Vltavou, z nichž vyskakovali výsadkáři. Líbil se nám i koncert vojenské kapely. Očekávali jsme nějaký pochodový orchestr a nakonec to byl docela punk, žesťový punk. Na závěr jsme viděli ještě kousek ukázky výcviku psa vojenské policie. Během celé akce děti lezly do obrněného transportéru a ostatních armádních vozidel a s nadšením si osahávaly kulomety.
Další skvělá akce byl Veletrh vědy. Byli jsme na něm už asi potřetí a vždycky jdeme víckrát. Koná se 3 dny a myslím, že letos poprvé jsme tam byli jen 2 dny a v sobotu jsme si raději jeli odpočinout na chatu. Velké pozitivum je, že nejmladší už není ani mimino, ani batole, a občas už nějaké aktivity taky ocení. Dokonce jsem si zašla na přednášku. Starší děti se víceméně pohybovaly po areálu samy, jen jsme se občas svolali přes mobil. Událost neocení jen děti, stánky mají připravené zajímavosti i pro dospělé, a největší benefit je, že si člověk může popovídat s odborníky mnoha oborů. Milujeme.
Na poslední akci, kterou chci zmínit, jsme byli tentokrát podruhé. Jde o Muzejní noc na Jedničce (myšlena je 1. lékařská fakulta). Loni jsem vzala jen nejstarší dceru, letos jsem vzala nejstarší i mladší. Návštěvníkům se otevřou muzejní sbírky plné koster a různých částí lidí i zvířat naložených ve skleněných dózách s lihem. Zároveň si dospělí i děti mohou vyzkoušet třeba odběr krve na umělé ruce, případně zkusit nebo alespoň vidět různé chemické experimenty.
úterý 13. května 2025
středa 7. května 2025
Divnosbírky I.
úterý 6. května 2025
neděle 4. května 2025
Průlet dubnem 2025
Připravte si prstíky na scrollování. Tenhle post bude dlouhý, protože asi bude obsahovat hodně obrázků. Kdybych neměla fotky hezky podle data uložené na Google Photos, tak ani nevím, co jsem dělala. Ale i pro osvěžení paměti si vytvářím tento post.
Domškola v akci a bublanina. Moje nejoblíbenější místo na vzdělávání dětí je velká postel v ložnici. Stůl v ložnici je také jediný v domě, kde si děti můžou psát písanky, protože je tam celkem uklizeno.
Dubnová příroda v okolí našeho bydliště. O měsíc později bude všude bujná zeleň, tady teprve neochotně vykukovala.
Rodinný výlet na zámek Kačina a můj OOTD focený na wc. :-D Protože byl duben, děti se mohly zabavit vajíčkovou bojovkou v parku. Hledali jsme obří kraslice a vajíčka s otázkami. Bylo krásně a zámek je impozantní.
Velikonoční setkání v naší obci. H. si udělala obří pomlázku z čerstvých proutků, takže jsme neodolali a pomlázku jsme později zkusili zasadit na zahradu. Jestli z ní třeba nevyroste vrba mlátivá.
Dopletla jsem svetr plyšákovi a vyfotila jsem ho cestou do lesní školy, kde předškoláci předvedli svoje vystoupení při jarní slavnosti.
Opět vzdělávání v plném proudu. H. si v klídku dělá písanku, zatímco nebohá T. se drtí na přijímačky. Děti se také chystají do kina na Minecraft film a z krabic si vyrábí cosplay.
Nejstarší T. slaví narozeniny. Oslava je zatím malá rodinná, větší pro kamarády uspořádáme až v květnu (spoiler: vydařila se!), protože se nám nechce ještě pár dní před přijímačkama organizovat setkání více lidí. Povedlo se nám ale setkání v centru s kamárdkou z Lucemburska a jejími synky.
Během čekání, až dítku skončí kroužek, si dělám procházku za architekturou a uměním Prahy 8.
A našli jsme zmutovanou pampelišku.
Víkendu v Krušných horách jsem se věnovala v předminulém článku.
Poslední dubnová kulturní akce. Vzala jsem nejmladšího J. do vojenského leteckého muzea v Kbelích.
Když to takhle vidím, vnímám, že žijeme akčnější, kulturnější a společenštější život, než bych si myslela, když unavená večer sedím nad deníkem a přemýšlím, co do něj zaznamenat, protože můj přesycený mozek touží hlavně po čučení na Dr. House.
sobota 3. května 2025
Ohlédnutí za pletením
Během března jsem dokončila obě slíbené čepice pro nejstarší a nejmladší dítě. Starší se chtěla podobat svojí plyšové Uzi Doorman a u nejmladšího se hodí, když je vidět z dálky.
Málem bych zapomněla na plyšáctvo!
Naše rodinné deníky...
...neboli kroniky. I když rodinná kronika se vžilo spíš pro knihu, v níž je sepsána historie rodu. To, co vkládám do naší rodinné knihy/dení...
-
Tentokrát vás místo týdeníku čeká jednodeník. Nedávno jsem si vzpomněla na spontánní "projekt" několika bloggerek ( syroovka , K...
-
Kdykoli objevím nějakého svého předka v matrice, mám radost, ale poštěstilo se mi ještě něco lepšího. Objevila jsem záznam o svém prapradědo...