úterý 28. září 2021

Už to na mě přišlo aneb Přepisování paměti

Jsme v Česku o něco déle než měsíc. (A já si pořád nevyběhala rodičák na malého, ale třeba si už konečně vyzvednu občanku.) Zatímco manžel tesknil po Lucembursku při vybalování, na mně to přišlo teď. 

Z ničeho nic na mně zaútočí vzpomínka na lucemburskou každodennost a mně úplně zatrne, že to už se nikdy nebude opakovat. Už se možná nikdy neprojdu s Hankou v Kockelscheueru, nenavštívím Martine v Merschi, nekoupím holkám zmrzku ve Venezianu a nepovedu je do školy Batty Weber nebo do školky Alen Tramsschapp. Zároveň a naštěstí se mi vybavujou i ty věci, co mě tam štvaly, takže to tesknění není taková hrůza. 

Můj návod na přežití těhle zákeřností, co člověku způsobuje paměť, je začít si vytvářet vzpomínky nové. Už jsem to jednou provedla v Lucembursku, tak to prostě zase provedu tady. Jestli mám v paměti nějaké volné stránky, tak je musím popsat, a pokud někde bledne inkoust, tak to tam musím překrýt něčím novým, klidně podobným. 

Do Česka jsme se vrátili s tím, že bychom se rádi konečně usadili. Ale teď nevím, jestli se to povede, cítím se až moc rozpolcená. Ale třeba je to všechno prostě jenom příliš čerstvé. 

PS: Takovou ironickou perličkou, která trochu komplikuje nače zakořenění je to, že máme pomerně velký dům vytápěný plynem a čeká nás topná krize. To abychom si zvykli pořádně se oblékat nebo se budem muset trochu otužit. 







2 komentáře:

  1. Řekla bych, že to je ještě skutečně příliš čerstvé, věřím, že si to "sedne" a budete tu šťastní :).

    OdpovědětVymazat
  2. Dovolím se přidat k Janince. Změna byla zcela zásadní a stále je vše čerstvé. Za pár měsíců snad bude lépe. Držím palce, ať se dobře "přepisuje". :)

    OdpovědětVymazat

Už to na mě přišlo aneb Přepisování paměti

Jsme v Česku o něco déle než měsíc. (A já si pořád nevyběhala rodičák na malého, ale třeba si už konečně vyzvednu občanku.) Zatímco manžel t...