Čtvrtý týden vděčného léta

Tento týden jsem měla menší krizi sama se sebou.
Nevím, jestli je zažehnaná, spíš odložená.
Děkovala jsem za slabosti a za hříchy, za stesk a frustraci.

Děkovala jsem ale i za to, že se občas i v šestinedělí najde okamžik s příchutí léta:

- I s miminkem se dá sedět pod stromem v trávě.
- S pomocí ostatních se dá jet na výlet a najít kešku.
- A když to jinak nejde, je možné se vydat na cestu v paměti a představách.

Dvě fotky ze sobotního výletu do Colmaru-Bergu. V Bergu je zámek, kde bydlí velkovévoda. My jsme nebyli až u zámku, ale vyšli jsme kopec nad městem, abychom dobře viděli... kukuřici. :-)