Inspirace

Test z dialektologie napsán. Netuším sice, jak bude hodnocen, ale chci se přesto odměnit trochou poflakování na internetech, než se vrhnu do studie o jambu. V záložkách se mi hromadí zajímavé odkazy a nevím, co číst dřív. 

A z krátkého odpoledne zabarveného do oranžova a fialova zbývá zas jen tmící večer.

Snad si udělám pořádek ve stránkách, které mě inspirují, když některé z nich vyberu a pošlu dál, aby okysličovaly život i někomu jinému. 

Příběhy na padesát slov

http://pribehynapadesatslov.cz

Objeveno dnes. Některé zvedly náladu, z některých zamrazilo. Instantní potěšení z četby? Ale kvalitní! Ani se nemusím prokousávat romány, na něž teď nemám ani čas, ani chuť.

---> edit:

Taky bych chtěla něco napsat, povzdechla si. Nechat se inspirovat povětrnostními podmínkami, bílým sluncem v šedé krajině, ptáky na hladině nebe. A být schopná psát jinak. Provokovat pozornost. V hlavě se jí začal seskupovat obraz, v obraze se rozvíjel příběh... Ale co, musím se učit, řekla si, a zapnula facebook.

3 blogy 3 slečen:

Všechny tři blogy jsou něčím zvláštní, za všemi tuším zajímavé osobnosti. S mnohým, co slečny píšou, se různým způsobem ztotožňuji.

Zlikatost

http://zlikatost.blogspot.cz/

Oblíbila jsem si Jesisem pro její schopnost oloupat řeč-pomelo z tlusté slupky banalit a nudy.

Ylorish

http://ylorish.blogspot.cz/

Ylorish fotí, kreslí a píše - všechno zároveň obyčejně a svůdně.

Plameňák a Oslice

http://plamenakaoslice.blogspot.cz/

Gretin přístup je mi asi nejbližší: chtít žít nízkonákladově a přitom tvořit něco smysluplného; babičkovské svetry ze second handů, skleničky z bazaru, focení hromádek knížek a psaní seznamů. Názorová shoda totiž umocňuje čtenářskou slast.

Trocha radosti

Radost č. 1:

Masáž. Moje záda obvykle pláčou žalem, dnes to bylo dojetím. Doporučuju investovat.

Radost č. 2:

Závidím stromu svetr.

Radost č. 3:

Dokopala jsem se ke studiu a těšila se českým veršem s Miroslavem Červenkou.
Až dojde na HMČ, bude hůř.

Aristoteles - Poetika (nadčasový úryvek)

Strach a soucit může vznikat ze scénické výpravy, avšak též ze samého sestavení příběhů; to jest přednější a svědčí o lepším básníkovi. Neboť děj má býti sestaven tak, aby se ten, kdo slyší, jak se události vyvíjely, chvěl a cítil soustrast z toho, co se děje, jakož cítí každý, kdo slyší báj o Oidipovi. Avšak působiti tento dojem scénickou výpravou, jest málo umělecké a vyžaduje provozování. Básníci však, kteří scénickou výpravou působí ne strach, ale hrůzu, nemají porozumění pro tragédii; neboť nesmíme od tragédie žádati všechny druhy slastí, nýbrž jen slast jí vlastní. A poněvadž slast ze soucitu a strachu má působiti básník napodobením, jest patrno, že to musí vkládati do událostí samých. Vyšetřujme tedy, jaké skutky budí strach nebo soucit. Takové skutky musí sobě navzájem způsobiti buď přátelé nebo nepřátelé nebo takoví, kteří nejsou ani přátelé ani nepřátelé. Jestliže tedy nepřítel něco udělá nepříteli, nepůsobí ani provedení ani úmysl pražádný soucit, leda v utrpení samém; a totéž platí o těch, kdo nejsou ani přátelé ani nepřátelé; pakli však ty strasti stanou se mezi přáteli, jako na příklad, zabije-li bratr bratra nebo syn otce nebo matka syna nebo syn matku, anebo hodlá-li to učiniti nebo učiní-li něco podobného - takové látky třeba vyhledávati. Převzaté báje nesmí se tedy rušiti, jako že Klyteimestra byla usmrcena od Oresta a Erifyla od Alkmeona, nýbrž básník má sám (nové látky) vymýšleti a převzatých užívati krásně.

s. 23, Praha: 1993

Krasopis

Hrabu se v kabelce a najdu čínské pero. Jediná propiska, se kterou píšu hezky.

Hop a skok vzpomínková asociace.

Jsem žákyně základní školy, je mi asi 11 a protože mám volné odpoledne a zatím nemnoho kroužků, zabíjím čas ve skříni s věcmi. 

Skříň na věci je lepší než normální skříň na oblečení, protože to, co je zatlačováno k zadním stěnám, je i zapomínáno. Odkrytí geologických vrstev pak může překvapit.

A při zabíjení času ve skříni najdu čínské pero. A zajásám. Jsem sice ta holčička, co se dobře učí a pořád se hlásí, ale taky jsem ta holčička, která píše hnusně a kromě jedniček ze slohů dostává i varování týkající se "úpravy". Moje sešity zachycují vždy úpornou snahu psát rovně, neškrábat a mít půvabnou úpravu mých kolegyněk, které jsou, stejně jako jejich sešity, pastelové a podle pravítka. To je tak první týden v září. Pak nastává plíživá změna, protože ztratím pravítko, protože najdu barevnou propisku s tlustou špičkou, protože nechám lenocha v šuplíku, a z mých poznámek je opatlaná změť.

Tou čínskou propiskou jsem si jemnými tahy poznamenala do svého deníku s mořskou pannou, že mám zase naději být takové úpravné děvčátko jako třeba moje pečlivá sousedka v lavici... Až na to, že posledním řádkem s nepoměrnými písmeny a střídavým sklonem a ujetím z kopce jsem si ji zase vzala...

Tak doufám, že od někoho, kdo má takové zoufalé potíže s řádem nečekáte pointu.

 

Ale ukážu vám ještě jednu asociaci, výhradně aktuální. Nejlíp se mi píše s těmito pery, která stojí málo a z papírnictví vymizívají, a s tyrkysovým inkoustem. Tímto vám je nedoporučuju, protože nestojím o to, abyste mi je vykoupili! (Na druhou stranu, když o ně vzroste zájem, tak je třeba dovyrobí. To by bylo milé.)

barevný obrázek

Prokrastinační návod č. 2: Najdi Tallis

Lampa v pokoji a ticho ve městě. Les je daleko, větve syčí v nedoslechnu.

Oči plynou do textu, text do stránek, kniha i stůl se rozpíjejí v mlze zorného pole.

Přede mnou je a nebyla chtonická maska.

V koutku oka se zrodil pohyb. Trhnutí těla.

Falkenna.

The fire burns in the land of the bird's spirit
The smoke flows of my bones, I have to go there...

Prokrastinační návod č. 1.

Sladké kafe v próze a jiná literatura

Na módu "holky ve stárbaxu" existuje narážka v současné beletrii. Také leccos objasňuje:

Sobota 15. února
Řeknu rodičům, že se jedu učit k Romaně, a jedu do Starbucks, moje stará základna, ještě z doby, kdy sme s holkama jen tak zevlovaly místo školy, dobrý kafe s mlíkem, teplíčko, člověk tam může sedět celej den a nic si nedat, voní to tam a občas tam sou cizinci, který se nahlas baví, tak je můžu poslouchat, což je zábavný, a dneska sednu a čtu.

Soukupová, Petra: Marta v roce vetřelce. Host, 2011, s. 175

Zalézt někam do kavárny s knihou (nově zakoupenou, viz foto) je ale milá představa. Zvlášť začíná-li zkouškové. 

  

Teď mě ale čeká ještě jiná četba, na zítřejší poslední seminář o genderové literární historii, Stabat Mater od Julie Kristevy. Jak řekla enigmaticky jedna kolegyně: "Je to krátký, v tom to není..." Mně to nepřijde ani nějak zvlášť neprůhledný, i když to třeba čtu špatně. Ale ten punk v tom je jinde...

Stabat Mater dolorosa,
juxta crucem lacrimosa,
dum pendebat Filius.
...

Novoroční

Jaký je rozdíl mezi českým akademikem a tasemnicí?

Žádný.
Oba jsou v prdeli a občas jim vyjde článek.