pátek 1. dubna 2016

O dvou výživových teoriích

Nedá se nic dělat, dítě změní člověku život. 
Různým lidem různě. 
Ale vím o mnoha lidech, kteří právě kvůli dětem přehodnocují jídelníček. Myslím, že se můžu zařadit mezi ně. Ne že bych to chtěla nějak přehánět s teoriemi, ale to že jsem poslední dobou nepřemýšlela moc nad tím, co jím, mi způsobilo nadváhu, a nerada bych špatné stravovací návyky předala naší malé. Proto hledám způsoby, jak jíst a netloustnout, aby to bylo zdravé, chutné, ale zároveň to nebyla hladová dieta. Krom toho jsem pátrala i po tom, jestli je možné stravováním pozitivně ovlivnit léčbu astmatu.
Když člověk zaloví na internetu po zdravých receptech nebo po informacích, jak jídlem podpořit své zdraví, tu ho zleva zprava začnou fackovat naprosto protichůdné názory: Raw, paleo, veganství, makrobiotika, mléko ano, mléko ne, maso je základ, maso je zlo, zeleninu nevařit, zeleninu vařit, zeleninu potřebujeme, zeleninu nestrávíme, detoxikovat, nedetoxikovat, sacharidy ano, ale pouze složité, sacharidy VŮBEC!!! 

Našla jsem dva takové zajímavé texty (resp. jedno z toho je soubor textů), které jdou v něčem naprosto proti sobě (jak jinak!), ale v něčem si zas docela notují. Oboje jsem našla díky webu Zkvašeno, což je pro mě teď něco jako stravovací bible, protože zrovna v oblasti kvašených potravin svému tělu i jídelníčku hodně dlužím a chtěla bych to napravit. 

Na jedné straně jsem se díky webu Zkvašeno dostala ke knize Zdravá střeva (http://zkvaseno.blogspot.lu/2016/02/recenze-justin-erica-sonnenburgovi.html) a vědecké teorii, o tom, jak je potřeba vyživovat "naše" mikroby ve střevě.

Na druhé straně jsem se přes tentýž web přes odkazy dostala ke stránkám Vyživující tradice (http://vyzivujicitradice.cz/), které vycházejí především ze studií doktora Westona Price, zubaře, a jeho následovnice Sally Fallon. 

Obě teorie mají něco společného a něco, v čem se velmi výrazně liší, proto přemýšlím, jestli jedné z nich důvěřovat víc, nebo je prostě skloubit dohromady.

Autoři knihy Zdravá střeva totiž kladou velký důraz na příjem vlákniny a dalších bakterií, tedy prebiotik a probiotik. Tudíž doporučují ve velkém jíst zeleninu, kvašenou zeleninu, jogurty, kefír, a všelijaké celozrnné zrní, protože šlupky zrn obsahují právě vlákninu. Zcela odmítají bílý cukr, překombinované průmyslové potraviny a vymletou bílou mouku. A to hlavně proto, že mikrobi se z ní prostě nenabaští. Vzhledem k tomu, že doporučují kysané mléčné výrobky, neodmítají ani mléko, jak bývá teď také moderní. 
Pro mě ale zarážející je to, že nedoporučují přílišnou konzumaci masa a masných výrobků. Zdůvodňují to tím, že ve střevech lidí, kteří více konzumovali maso, se objevovaly ve větším množství látky produkované mikroby, které souvisí s výskytem kardiovaskulárních poruch. Proto autoři sobě ani dětem moc masa nedávají a zmiňují dobrou mikrobiotu vegetariánů. 
Autoři v knize shrnují mnoho různých studií a kromě stravy se zabývají například i tím, jak jsou zabydlována střeva novorozenců, a vysvětlují, proč bychom neměli usilovat o naprosto sterilní prostředí a občas se pohrabat v hlíně a kompostu.   

 

(Printscreeny z elektronické verze knihy Zdravá střeva od J. a E. Sonnenburgových)

Druhá teorie mi přijde komplexnější, ale nejsem si jistá, jestli je tím pádem lepší nebo přesvědčivější.
V kontrastu s tím, co píšou autoři Zdravých střev, je autorka blogu Vyživující tradice, Věra Dudmanová, velkou zastánkyní pokrmů z masa. 
Nikoli tedy masa libového, průmyslově zpracovaného z "městských" krav, ale masa celého (takže vývary z kostí, neodstraňování šlach, sádlo) nejlépe z krav vlastních. Stejně tak je pro mléko a smetanu a máslo "celé", neodstředěné, chemicky neupravené. Aby s mužem zajistili zdravý vývoj sobě a následně svým dětem, odstěhovali se na venkov a začali chovat svá zvířata, před čímž smekám. Zároveň v tomhle pociťuju jistou nedostatečnost, protože se zdá, že se z města tak snadno nedostanu, takže musím brát to, co je k dostání ve městě, pro nás chudáky, co nemohou chovat krávu na terase. 
(Mimochodem tohle spojuje jak autorku blogu Výživových tradic, tak autory Zdravých střev - všichni změnili jídelníček a vůbec přístup k jídlu kvůli dětem!)
Jinak samozřejmě pak doporučuje i upravenou (vařenou, kvašenou) zeleninu, celá zrna a kysané mléčné výrobky.
Stejně jako autoři Zdravých střev odmítá bílý cukr, ale například i nahrazování živočišných tuků rostlinnými, což je docela zajímavé. Obzvlášť v době, kdy se člověk o sobě může v diskuzi dočíst, že nemá dostatečně vědomý přístup k živočišným produktům (a tudíž je jí.)  

Klíčové je teda, co s tím masem. :D

Co do trávení jsem laik a pouhý uživatel, a moc mi nepomůže, když jedna studie tvrdí A a druhá studie tvrdí B. 
Pokud se nechci zrovna rozhodnout, co teda udělat se svým zdravím a stravováním, tak je minimálně zajímavé tyhle spory sledovat.
Když už se ale rozhodnout potřebuju, je v tom svízel. 
Jediné řešení, co mě napadá, je ohrané klišé:
Co prostě jíst všechno? Snažit se, aby bylo v jídelníčku zastoupeno to, co obě strany považují za důležité (kvašené potraviny) a co aspoň jedna strana považuje za důležité (tedy maso i vlákninu), a vyhnout se tomu, co oba tyto zdroje odmítají: bílá mouka i bílý cukr. S tím že si občas dopřeju trochu té bílé mouky, ale cukr se budu snažit odehnat někam do pryč. (A nebo si ho dát přiznaně: "Vezmu si tady ten koláček, co se tváří tak nezdravě, ale už si nevezmu tady ten džus, co se tváří zdravě, ale ve skutečnosti..."?) 
Na jednu stranu se mi nesnadno mává rukou nad tím, co se píše o mase a vzniku kardiovaskulárních chorob v knize Zdravé střevo, na druhou stranu je otázka, jestli do hry nevstupují ještě nějaké jiné faktory. Člověk přece není býložravec, nemá 4 žaludky, aby z rostlinné stravy vytěžil vše, co potřebuje, i když si ji tepelně upraví nebo zkvasí. Nebo to stačí? Smysl dává maso jíst a necpat se jím denně, smysl dává též občasný půst. 


Ještě ke stránkám Vyživující tradice... Docela jsem si v nich početla, ale celkově na mě působí rozporuplně. 
Autorka odkazuje i na knihy, kterým úplně nedůvěřuju, jako Doba jedová nebo Život bez pšenice, ale to se stává i u jiných webů. :D V textech se mísí podnětné a praktické informace s autorčinými názory na svět, život, víru, s nimiž může mít jinak (duchovně) orientovaný člověk trochu problém. Což ale nevyčítám. Je to jako kdybych chtěla své psaní odprostit od katolické perspektivy. Ovšem je třeba na to upozornit. 

Občas ale autorka parafrázuje/propaguje i (vědecké?) myšlenky, nad kterými se nevěřícně pozastavuju. http://vyzivujicitradice.cz/2013/12/06/srdce-v-krku-a-lecivy-cholesterol/  
Pokud na můj blog zabrousí někdo, kdo se v tom vyzná, budu ráda, když se vyjádří.
Týká se to právě článku o dietě GAPS, kde autorka blogu parafrázuje názory doktorky Nataschy Campbell-McBride. Tato výzkumnice se domnívá, že ženské tělo využívá těhotenství jako jakousi "popelnici", do níž se detoxikuje a napouští do svého dítěte všechny škodlivé látky a proto buď dochází k potratu nebo se rodí postižené děti. A když čeká žena dvojčata, jedno je na tom hůř než druhé, protože slouží jako jímka na detoxikaci. 

...

Proč by tohle jakýkoli organismus dělal?! 

Obsahuje-li článek takové tvrzení, pak může být snadné zavrhnout vše, co se v něm píše. Ale informace o cholesterolu jsou zase docela zajímavé a odpovídají i dnešní situaci, kdy se odborníci na výživu opatrně snaží poupravit špatné jméno cholesterolu, kdy pomalu říkají, že máslo není až tak špatné, atd.  

Názory na výživu, které vychází ze zkoumání doktora Pricea, autorka webu prezentuje nekompromisně "buď všechno nebo nic", neboli: "buď produkty od krávy, co se pase venku, nebo degenerace kostí a zubů".  Možná to je pravda, o to nejde, ale CO S TÍM?
Co máme dělat my mnozí obyvatelé měst, kteří se z nějakého důvodu nemůžeme odstěhovat na venkov a pořídít kravku? A kdybychom mohli, co by se stalo se světem, kdybychom to udělali všichni? Nebo většina? 
Osobně nemám problém trochu investovat do jídla a kupovat dražší maso, mléko, vejce, které se honosí značkou BIO, ale zaručuje to něco? Jakmile se dá BIO koupit v supermarketu, musí za tím být nějaká masovější produkce, při níž se zase složitě udržuje "domácí" úroveň.

Bulharské řešení hovězí otázky. :-) Krávy pasoucí se u paneláku ve městě Kardžali.

I kdybych ale sehnala vejce od vysluněných slepic a mléko od pasoucích se krav, je velmi nepravděpodobné, že by tyto potraviny nebyly vůbec nijak upravené. Přece jen ležíme v srdci EU a zde je sice povolen relativně volný pohyb lidí, ale nikoli mikrobů. http://www.securite-alimentaire.public.lu/point_focal/publications/2015/01/EFSA-avis-scientifique-lait-cru/index.html 

Zkrátka i to, co považuju na těchto stránkách za přesvědčivé a užitečné, se jen těžko převádí do praxe. (Neříkám, že to nezkusím.;) Alespoň už vím, kde seženu v Lucemburku hromadu morkových kostí a nepasterizované máslo. 

Abych nebyla jen kritická, zde jsou odkazy na články, které se zdají být podnětné:
Jsou to recenze na knihy Marie Úlehové-Tilschové: http://vyzivujicitradice.cz/tag/ceska-strava-lidova/#&panel1-9 

Výklad studie, která odmítá tzv. Čínskou studii: http://vyzivujicitradice.cz/2013/05/17/mytus-cinske-studie/

Krom toho ještě recepty a praktické informace o přípravě jídel, např.: http://vyzivujicitradice.cz/tag/kostni-vyvary-zelatina/#&panel1-2 

2 komentáře:

  1. Perfektní shrnutí toho, o čem si spolu povídáme.
    Ještě dočíst ty Sonnenbergrovy...

    OdpovědětVymazat
  2. Máme maso rádi, jíme jak zeleninu,, ovoce , mléčné výrobky, ale vše tak akorát. Ani v těhotenství jsem nic neřešila jinak. Nepřejídala jserm se ani po porodu při kojení. Kluci jsou o hlavu větší než táta a o dvě než já, v podstatě zdraví a žádný z nich není vegetarián. Lidé byli odjakživamasožravci, bílkovina je potřebná zvláště pro děti, které rostou.

    OdpovědětVymazat

Genealogické objevy: Tragédie ze školní kroniky

Kdykoli objevím nějakého svého předka v matrice, mám radost, ale poštěstilo se mi ještě něco lepšího. Objevila jsem záznam o svém prapradědo...